Založení živnosti 2018 | VímVíc.cz

Založení živnosti 2018

08. 04. 2018

Rozhodli jste se začít podnikat? Ať už zvažujete opustit staré místo v zaměstnaneckém poměru, nebo chcete mít podnikatelskou činnost jako „vedlejšák“, tak pozorně čtěte, co je třeba zařídit a kam si musíte dojít.

Můj obrázek

Volba druhu živnosti

Je důležité si zvážit, jestli vaše podnikatelská činnost vlastně vůbec potřebuje živnostenský list. Do této skupiny patří třeba svobodná povolání nebo práce v zemědělství, právní či daňová činnost. Pokud však již víte, že živnostenské oprávnění se váže k vaší činnosti, je vaší povinností vyplnit jednotný registrační formulář, kde zaškrtnete o jakou činnost se jedná.

Druhy živností se dělí na volné, vázané, řemeslné a koncesované. U volných činností jen nahlásíte, že chcete zřídit živnostenské oprávnění a není třeba dokládat vzdělání ani délku praxe v daném oboru. Ve zbylých třech možnostech je třeba vždy doložit délku praxe v oboru a i vzdělání hraje roli. Není však podmínkou mít na všechno vysokou školu, často lze mít jen SŠ a praxi alespoň v délce 5 let. U koncesovaných živností je třeba doložit koncesi, což se týká například taxikářů. Zřízení živnosti pak stojí 1 000 Kč a přidání jakékoliv další je pak za 500 Kč. Pouze u volných živností se pak za přidání jakékoliv další nic neplatí.

A kde přesně najdete všechny informace o jednotlivých druzích živností?

Všechny přílohy živnostenského zákona jsou zde.

  • OSVČ bez živnostenského oprávnění najdete v §3 Živnostenského zákona č. 455/1991 Sb.
  • Řemeslné živnosti jsou vyjmenované v Příloze 1 Živnostenského zákona.
  • Vázané živnosti vyjmenovává Příloha 2 Živnostenského zákona.
  • Koncesované živnosti najdete v Příloze 3 Živnostenského zákona.
  • Volné živnosti vyjmenovává Příloha 4 Živnostenského zákona.
Živnosti se dělí na volné, řemeslné, vázané a koncesované. Je ale hodně činností, ke kterým živnostenský list nepotřebujete.

Výpis z živnostenského rejstříku

Tím, že jste vyplnili jednotný registrační formulář, tak jste se vlastně evidovali do živnostenského rejstříku a do týdne obdržíte výpis živnostenského listu. Ten je důležitý, jelikož na něm budete mít osmimístné identifikační číslo IČO, které pak budete vyplňovat téměř všude – ať už na fakturách, tak i na různých přehledech pro zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení. Na tyto subjekty byste měli být automaticky registrováni také, jelikož živnostenský odbor posílá většinou zprávu, a to jak na zdravotní pojišťovnu, tak na ČSSZ. Zároveň vás registruje i k dani z příjmu fyzických osob k příslušnému finančnímu úřadu v místě vašeho trvalého bydliště.

Přibližně po měsíci od ohlášení živnosti vám bude doručen dopis z příslušného finančního úřadu s přiděleným daňovým identifikačním číslem (DIČ). Číslo je tvořeno písmeny CZ (dle země) a vaším rodným číslem. Toto číslo se uvádí při veškeré komunikaci s finančním úřadem, který je v roli správce daně. Podle počátečního písmena vašeho příjmení máte navíc přidělenou osobu, která by vám pak měla poradit i s podáním daňového přiznání. Není dobré na to však spoléhat, protože často má člověk pocit, že pracovníky na úřadech spíše obtěžuje, než aby vám s něčím pomohli. Každopádně při všech platbách poukazovaných správci daně použijte vaše rodné číslo jako variabilní symbol.

Živnostenský rejstřík je přehledem všech osob, které mají IČO. Po vydání živnostenského listu se v tomto seznamu také najdete.

Minimální zálohy na sociální pojištění

Je téměř zvykem, že každý rok se minimální zálohy, které jste jako OSVČ povinni platit, zvedají. Od roku 2018 je povinnost hradit alespoň 2 189 Kč. Pro srovnání - za loňský rok to bylo 2 061 Kč. Tyto zálohy vychází z přehledu o příjmech a výdajích za minulý rok a zároveň platí, že je stanovena minimální hranice, kterou vždy musíte platit. Pokud tedy s podnikáním začínáte, tak pro vás platí minimální pojistné. Za celý rok vaší činnosti si sečtete příjmy a výdaje, a potom podáte přehled na ČSSZ. Podle vašich příjmů za minulý rok vám spočítají zálohy nové, a minimální vyměřovací základ je 29 979 Kč a je brán z průměrné mzdy. Z této částky se počítají právě minimální zálohy na sociální pojištění.

Poprvé máte povinnost platit novou zálohu od měsíce, ve kterém podáte přehled o příjmech a výdajích za minulý rok, nejpozději však od dubna. Sociální pojištění se platí zpětně, takže poprvé vám stanovená částka pojistného musí z účtu odejít nejpozději do 20. dne v měsíci. Určitě je lepší si zřídit trvalý příkaz okolo 15. dne v měsíci ať máte klid a víte, že vše bude řádně uhrazeno.

Pokud byste podnikání měli jako vedlejší činnost, tak je rozhodující příjem za daný kalendářní rok a teď aktuálně je to částka 71 950 Kč. Pokud si vyděláte za rok méně, tak sociální vůbec platit nemusíte. V případě převýšení této hranice, je třeba platit minimální zálohy, které jsou u vedlejší činnosti stanoveny na 876 Kč.

V případě, že byste sociální pojištění nehradili včas, může vám příslušná správa sociálního zabezpečení účtovat penále ve výši 0,05 % za každý den s prodlením placení. Určitě je dobré celou situaci raději probrat a domluvit se na splátkovém kalendáři, jelikož toto penále může naskakovat velmi rychle a můžete se tak dostat do potíží s neplacením.

Sociální pojištění v případě hlavní činnosti je nutné platit vždy alespoň v minimální výši. Pro vedlejší činnost není povinné, ale je rozhodující minimální vyměřovací základ.

Minimální zálohy na zdravotní pojištění

Stejně jako se platí zálohy na sociální pojištění, tak je nutné hradit i zálohy na zdravotní, a to v minimální výši 2 024 Kč. Opět se jedná o navýšenou zálohu, jelikož pro rok 2017 platila částka 1 906 Kč. Na rozdíl od sociálního pojištění, které se platí až po předloženém přehledu, tak u zdravotní pojišťovny je třeba hradit nové zálohy už od prvního měsíce nového roku, tedy od ledna. Zdravotní pojištění se platí zpětně stejně jako sociální, proto by první nová záloha vycházela na 8. února (vždy k 8. dni v měsíci). Pokud vám však v přehledu o příjmech a výdajích vyjdou vyšší zálohy než minimální, tak samozřejmě počkáte až po podaném přehledu a nové vyšší zálohy budete platit až od dubna.

V případě, že s podnikáním začínáte, tak si nemusíte nijak lámat hlavu. Pro vás zkrátka platí minimální zálohy. Jiné by to bylo v případě, kdybyste na pár měsíců v loňském roce přerušili svou živnost a teď ji obnovili. Dle přehledu o příjmech a výdajích by vám pak mohla vyjít vyšší záloha k úhradě. A toto platí i pro sociální pojištění.

A jak je to s živností na tzv. „vedlejší činnost“? Zde je rozdíl oproti sociálnímu pojištění, a to v tom, že zde není rozhodující výše hrubého dosaženého zisku – pojistné na zdravotní tak platíte vždy. Výši zálohy si vypočítáte ze skutečně dosažených příjmů až po podání přehledu o příjmech a výdajích v následujícím roce.

Zdravotní pojištění je třeba hradit vždy i při vedlejší činnosti. Výši záloh si stanovíte dle skutečně dosažených příjmů, které doložíte přehledem o příjmech a výdajích.

Daně si podáte sami nebo přes daňového poradce

Daňové přiznání je třeba podat vždy do 3. dubna v případě, že si ho vyplňujete sami, a až do 2. července v případě, že se rozhodnete využít služeb daňového poradce. V rámci daňového přiznání máte nárok na slevu na poplatníka ve výši 24 840 Kč. Důležité je také stanovit vaše výdaje, a to buď reálně doložit faktury za materiál, zboží, benzín a vše ostatní, co jste potřebovali k vašemu podnikání nebo využít tzv. „výdajové paušály“. Ty se dělí do několika kategorií – 80 %, 60 %, 30 % a 40 %.

Pro větší přehled uvádíme zde rozdělení výdajových paušálů:

  • 80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů z živnostenského podnikání řemeslného; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 800 000 Kč
  • 60 % z příjmů ze živnostenského podnikání; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 600 000 Kč
  • 30 % z příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku, příjmy z nájmu nemovitých věcí nebo bytů - dle § 9; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 300 000 Kč
  • 40 % z jiných příjmů ze samostatné činnosti; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 400 000 Kč

Zároveň se můžete podívat i na kalkulačku daní pro OSVČ, abyste měli větší představu, jak to pak v praxi funguje.

Podívejte se i na článek o rozdílu mezi zaměstnáním a podnikáním.

Témata:

Nastartuj kariéru Pracovní právo Jak být úspěšný