Dříve platilo ve společnosti přesvědčení, že titul před jménem nebo titul za jménem je zárukou dobře placené práce. Dnes, když zaměstnanci v obchodních řetězcích mají pomalu vyšší nástupní plat než učitelé na středních i vysokých školách, je tento argument přinejmenším silně diskutabilní. Naopak čím dál více od budoucích zaměstnavatelů slyšíme, že chtějí hlavně praxi. Jak to tedy je? Je v dnešní době ještě vysoká škola a třaba titul MBA třeba?
Bezesporu jsou zaměstnání, která zkrátka bez absolvování vysoké školy vykonávat nejde. Doktoři, advokáti nebo architekti se bez titulu z vysoké školy neobejdou. V určitých oborech totiž vysokoškolské vzdělání zaručuje určitý stupeň znalosti, který je k výkonu práce potřeba. Když ovšem odhlédneme od takových povolání a zamíříme třeba do marketingu nebo administrativy, setkávají se absolventi a studenti s tím, že budoucí zaměstnavatelé očekávají praxi. Jenže skloubit praxi se studiem vysoké školy je v mnoha případech těžkých oříšek.
Máme přetitulováno?
I toto je argument, který občas mezi lidmi slyšíme. Bezpochyby jsme země, kde například i učednická řemesla mají maturitu, což v jiných evropských zemích není běžné. Například v sousedním Rakousku není maturita takovou samozřejmostí, jako u nás.
Přesto ovšem nemůžeme tvrdit, že má u nás „každý druhý“ titul. V porovnání s ostatními státy Evropské unie určitě nijak nevynikáme, spíše naopak.
V roce 2017 u nás bylo vysokoškolsky vzdělaných lidí, ve věkové skupině 15-74 let, 20%. Byť je to vyšší číslo než v minulých letech, ve srovnání s unijním průměrem jde o 6,4% schodek.
Jaký je názor na studium vysoké školy v České republice?
České školství musí v domácím prostředí čelit čím dál horšímu hodnocení. Podle průzkumu Generation what? se více jak polovina mileniálů domnívá, že český školský systém není úplně nejlepší a že neumí připravit na skutečný život a práci. V anketě portálu Studenta z roku 2015 odpovědělo 69% respondentů, že praxe je důležitější než vzdělání.
Z mezinárodního hlediska se české vysoké školy pravidelně objevují v prestižním žebříčku QS World University Rankings na úctyhodných místech. Tradičně nejlépe si vede Univerzita Karlova v Praze, která se v žebříčku z roku 2018 umístila na 314. místě. Do první pětistovky se vejde ještě České vysoké učení technické v Praze. Přesto Univerzita Karlova zaznamenává oproti minulým ročníkům propad.
Titul za každou cenu a z jakéhokoliv oboru – dává to smysl?
Typická věta, kterou studenti často slýchají od rodičů, je:
„Nezáleží na tom, odkud ten titul je, hlavně když ho máš!“
Mají ale pravdu? Studium a s ním spojený vysokoškolský titul mají být odrazem určitého nabytí vědomostí. Zaměstnavatel, který tedy požaduje vysokoškolský titul, jako podmínku pro přijetí, očekává určitou úroveň znalostí. Proto také vídáme v pracovních nabídkách specifikaci na vystudovaný obor. Například, hledáme uchazeče s ukončeným vzděláním v oboru marketing. V tuto chvíli Vám tedy doktorský titul z dějin umění skutečně nepomůže.
Specifický je třeba titul MBA. Tento titul je známý hlavně v anglosaském světě, ale je možné získat ho i u nás. Titul MBA však nenahrazuje vysokou školu. Jde o celoživotní vzdělávání, které doplňuje studium na vysoké škole. MBA titul může přinést jeho nositeli lepší platové podmínky.
Co je tedy lepší, praxe nebo studium?
Otázka na kterou je velice těžké odpovědět. Pokud se díváme z pohledu zaměstnavatele, asi více než jedničky od shora až dolů, ho bude zajímat Vaše schopnost pracovat a to, jak jste připraveni na výkon povolání.
Jak uvádí například Michala Patloková, která pracuje jako Permanent Placement Manager, zkušenosti a praxe jsou očekávány jak od studující, tak od nestudujících. Bez praxe to zkrátka nejde. Není tedy nemožné, že uchazeč bez titulu ale s řádnou praxí, porazí ve výběrovém řízení uchazeče s titulem, ale bez praxe.
K čemu tedy titul vlastně je?
Na základě výše vyspaných faktů se může zdát, že pokud nechcete být chirurgem a nebo architektem, nemusíte se výběrem vysoké školy zaobírat. Pravda to ale úplně není. Jak uvádí paní Patloková, vysokoškolský titul otevírá více dveří. Zejména ze začátku profesní dráhy, než člověk nasbírá více zkušeností. Navíc vysokoškolský titul pravděpodobně „urychlí“ naši profesní kariéru a díky titulu nemusíme začínat úplně od nuly. S pár písmenky před jménem bude hledání práce jednodušší, přesto nemůže člověk čekat, že titul je jedinou podmínkou k získání dobře placené práce.
Jaké faktory ještě kromě vysokoškolského titulu rozhodují?
O tom, zda je titul z vysoké školy klíčový často rozhoduje vnitřní politika firmy. Především u korporátních firem je politika vysokoškolského titulu zachovávaná. Mimo vysokoškolského titulu ale budoucí zaměstnavatel očekává pochopitelně praxi, ale také zájem o daný obor. Důležité je Vaše sebevzdělávání, otevřenost a zkrátka chuť pracovat.
A proč tedy studovat?
Pokud tato fakta někomu nestačí, nesmíme opomenout kouzlo vysokoškolského života. Kdo by si nechtěl prodloužit dobu studentských výhod a zlevněných vstupenek do kina? Pracovat bude člověk celý život, tak proč si mládí neudělat trošku příjemnější. Rozhodně ale netrapte své děti hned první školní den tím, že musí jít na vysokou školu a stát se právníkem nebo doktorem. Nechte je, ať o své budoucnosti rozhodnou sami. Stále totiž platí, že bez práce nejsou koláče.
