Novela zákoníku 2019 - přehled změn | VímVíc.cz

Změny v zákoníku práce 2019

09. 05. 2019

Již v polovině letošního roku by měly vzejít v platnost novinky v oblasti pracovního práva. Novela zákoníku práce by například měla přinést větší flexibilitu zaměstnavatelům i zaměstnancům nebo zlepšit administrativní procesy. Přinášíme Vám podrobný přehled změn, které se budou týkat všech pracujících, jak zaměstnanců tak i zaměstnavatelů.

Novela zákoníku práce 2019

Od roku 2006 se jedná o největší změny v zákoníku práce , které zasahují do několika oblastí. Novela se snaží reagovat na požadavky dnešní doby a pracovněprávní vztahy tak modernizovat. Většina změn by měla vzejít v platnost od 1. července 2019. Na novelu, která se týká dovolených, si budeme muset počkat do 1. ledna 2020. A jaké konkrétní změny nás tedy čekají? Pojďme se na to podívat.

DOVOLENÁ

Zde se budou změny týkat především zaměstnanců a to konkrétně těch, kteří mají kratší pracovní dobu. Výpočet dovolené se bude nově řídit podle skutečně odpracovaných hodin. Počet odpracovaných hodin se bude nově násobit počtem týdnu dovolené. Což znamená, že zaměstnanci, kteří týdně pracují méně než 40 hodin, budou mít nárok na kratší dovolenou než ti, co pracují 40 hodin týdně. Tyto změny se týkají zaměstnanců, kteří si nepřetržitě odpracovali u zaměstnavatele 52 týdnů. Na přesčasy se nebude brát zřetel.

Dále se novela týká poměrné dovolené pro zaměstnance, kteří například začali pracovat ke konci roku a nemohli tak splnit nárok nepřetržité práce po dobu 52 týdnů v roce. Jakmile zaměstnanec splní limit odpracování 4 týdnů, má nárok na poměrnou dovolenou, která se také vyměřuje na základě odpracovaných hodin a týdnů.

Změny se také týkají přepsání dovolených z jednoho kalendářního roku do druhého. Podmínky pro přepsání dovolené z jednoho roku do druhého jsou momentálně velice přísné. Novela přináší obrat a tuto praktiku podporuje. Podmínkou je, aby zaměstnanec napsal písemnou žádost o převedení dovolené, kde uvede z jakých důvodů a proč o převedení žádá.

Poslední změna v oblasti dovolené se týká potrestání v případě, že se zaměstnanec nedostaví do práce a neomluví se. I zde se začne penalizace vypočítávat na základě hodin místo dní. Zaměstnanci bude odečten počet hodin, které měl odpracovat, od celkové počtu hodin na které má nárok ve formě dovolené.

MINIMÁLNÍ MZDA

V tomto bodě se novela zákoníku práce zaobírá nejen minimální ale i zaručenou mzdou. Podle nových pravidel má zaměstnavatel povinnost doplatit zaměstnanci mzdu, pokud nedosáhne na mzdu minimální. Stejné pravidlo platí pro zaručenou mzdu, která je odstupňovaná podle složitosti zaměstnání a dělí se do několika tříd. Nejnižší zaručená mzda se rovná mzdě minimální. Do obou kategorií se nepočítají přesčasy, práce o víkendech nebo o svátcích.

SDÍLENÉ PRACOVNÍ MÍSTO

Sdílené pracovní místo má být reakcí na poptávku po zvýšení flexibility ve firmách. Tento typ pracovního úvazku sdružuje zaměstnance, kteří mají kratší pracovní dobu a náplň jejich práce je stejná. Tito zaměstnanci se mohou mezi sebou dohodnout a rozvrhnout si pracovní dobu tak, aby se mohli podělit o jedno pracovní místo. Zaměstnavatel musí být o rozvrhu písemně informován a zaměstnanci musí během 4 týdnů splnit průměrnou týdenní pracovní dobu.

POTVRZENÍ O ZAMĚSTNÁNÍ

V současné době jsou pravidla taková, že zaměstnavatel je povinen vydat každému zaměstnanci, při rozvázání pracovní smlouvy, potvrzení o zaměstnání. Nově se tato povinnost bude vztahovat pouze na zaměstnance, kteří se účastnili nemocenského pojištění. To znamená, že jejich výplata přesáhla 10 000 korun měsíčně.

PŘECHOD PRÁV A POVINNOSTÍ

Tato úprava má především zpřehlednit a zkonkrétnit procesy v případě, když podnik vymění majitele a zaměstnancům se tak změní zaměstnavatel. V tomto bodě reaguje novela především na judikaturu Evropského dvora, která přišla s novými směrnicemi, podle kterých se musí řídit všechny členské státy Evropské unie. Především definuje podmínky, které musí být splněny, aby mohlo dojít k přechodu od jednoho zaměstnavatele ke druhému. Zároveň upravuje podmínky pro zaměstnance, kteří pod nového zaměstnavatele přecházet nechtějí a raději chtějí pracovní poměr ukončit. Pokud je zaměstnanec o těchto skutečnostech informován a rozhodne se, že nechce pro nového zaměstnavatele pracovat, musí se rozhodnout do 15 dnů a v této lhůtě podat výpověď. Pokud zaměstnanci o změnách informováni nejsou, je tato lhůta prodloužena na dva měsíce. V této době mohou zaměstnanci podat výpověď z důvodu, že nechtějí pracovat pro nového zaměstnavatele.

DOČASNÉ PŘIDĚLENÍ

Momentálně může být zaměstnanec přidělen k novému zaměstnavateli až poté, co u něj odpracuje 6 měsíců. Nově by se tato lhůta měla zkrátit na pouhý měsíc. Zároveň může původní zaměstnavatel požadovat po novém zaměstnavateli zaplacení nákladů, které vznikly přechodem zaměstnance.

RODIČOVSKÁ DOVOLENÁ A NÁVRAT DO ZAMĚSTNÁNÍ

Novela myslí i na rodiče, kteří se vrací po rodičovské dovolené do zaměstnání. Nově by byl zaměstnavatel povinen zařadit rodiče, kteří se vrátí do zaměstnání po skončení rodičovské dovolené, na jejich původní místo. Toto pravidlo zatím platí jen pro ty, kteří se vrátí do zaměstnání po mateřské dovolené.

DORUČOVÁNÍ PRACOVNĚPRÁVNÍCH PÍSEMNOSTÍ

V současnosti je zaměstnavatel povinen svým zaměstnancům doručit dokumenty, které ovlivňují jejich pracovní poměr, např. výpověď z pracovního poměru. Toto doručování má usnadnit pravidlo, které nařizuje zaměstnavateli, aby přednostně doručoval takové dokumenty přímo na pracovišti, což může celý proces urychlit a zjednodušit. Pokud nebude možné zaměstnance zkontaktovat přímo na pracovišti, zaměstnavatel pošle tyto dokumenty skrze poštu. Pokud ani v místě bydliště nebude zaměstnanec k zastižení, zaměstnavatel uvědomí svého zaměstnance, že pošta mu nemohla být doručena a že je povinen si jí vyzvednout do 15 kalendářních dnů na pobočce pošty, kde byla zásilka uložena. Pokud si i tak zaměstnanec písemnost nevyzvedne, zákonem je považována za doručenou od posledního dne této lhůty. Stejně tak ale novela myslí i na to, když zaměstnanec nemůže doručit poštu svému zaměstnavateli. Pokud se tak stane a zaměstnavatel znemožní zaměstnanci, aby mu byla pošta doručena, zákonem bude pošta považována za doručenou a to ode dne, kdy se zaměstnanec pokusil neúspěšně poštu doručit.

Na závěr je nutné říct, že tyto změny jsou pouze prvním návrhem úpravy zákoníku práce a jejich konečná podoba může být nakonec výrazně pozměněná.

Témata:

Pracovní smlouvy Práva zaměstnanců Pracovní právo Zajímavosti z firem a kanceláří Personalistika a lidské zdroje