Platby za zdravotní a sociální pojištění bývají poměrně velkým strašákem, jelikož se lidé bojí, aby měli vše v pořádku. Obzvláště to platí u čerstvých absolventů, kteří i tak nevědí, kde jim hlava stojí. V našem článkům vám poradíme, jak se s pojištěním poprat.
Sociální a zdravotní pojištění obecně
Zdravotní pojištění je povinné pro všechny. Týká se zaměstnanců, podnikajících na živnostenský list, ale i studentů nebo nezaměstnaných. Za zaměstnané platí zdravotní pojištění zaměstnanec, nezaměstnaní si ho musí platit sami jako OBZP (osoba bez zdanitelných příjmů) a pro podnikající je nastaven speciální OSVČ tarif. Potom tu je ale skupina, za kterou toto pojištění hradí stát. Do této skupiny patří například maminky na mateřské dovolené nebo právě studenti středních, vysokých a vyšších odborných škol.
Zdravotní pojištění je povinnost, které se nelze vyhnout.
Studující jsou totiž považováni zákonem za nezaopatřené děti, které se připravují na budoucí povolaní. Takový stav ale platí pouze do 26 let věku, v případe doktorandů tato hranice neplatí. Stejně tak počítejte s tím, že se to týká pouze studentů využívající prezenční formu studia, nikoli kombinovanou či distanční.
Studentům, kteří studují dálkově, stát zdravotní pojištění nehradí.
Sociální pojištění není oproti tomu zdravotnímu povinné, a pokud nepracujete, platit si ho nemusíte. Platba za sociální pojištění se týká pouze podnikatelů či zaměstnanců. Má to samozřejmě i své nevýhody, pokud si totiž sociální pojištění neplatíte, značně se vám prodlužuje odchod do důchodu, lámat si s tím ale hlavu čerstvě po škole nemá žádný význam.
Zdravotní pojištění po střední škole
Ukončili jste právě střední školu a nevíte, co se zdravotním pojištěním? Víceméně existují pouze dvě varianty. Jestliže plánujete v září nastoupit na vysokou nebo vyšší odbornou školu nemusíte se o zdravotní pojištění vůbec starat. Váš status studenta se plynule přenese ze střední školy na vysokou a tím pádem vám pojištění bude dále hradit stát. Stále populárnější je také možnost, nastoupit po střední škole na rok na jazykovku. V takovém případě za vás bude stát hradit pojistné pouze v případě, že půjde o zařízení s akreditací ministerstva školství.
Jestliže po střední plynule přecházíte na vysokou školu, nemusíte se se zdravotním pojištěním vůbec zabývat.
Druhou variantou je nástup do zaměstnání. Pokud jste v květnu úspěšně složili maturitní zkoušku, ale vysokou neplánujete, pak se hledání práce dokonce předpokládá. Pokud byste ale do zaměstnání nenastoupili, pak počítejte s tím, že si od září roku, ve kterém maturujete, budete muset zdravotní pojištění hradit sami jako takzvaná OBZP, tedy osoba bez zdanitelných příjmů. Stát vás bude po maturitě až do srpna považovat za studenta, můžete si tedy tak užít poslední prázdniny naplno a potom už hurá do světa dospělých.
Máte po maturitě ale do práce ani na vysokou se vám nechce? Pak se nezapomeňte zaregistrovat na zdravotní pojišťovně jako OBZP.
Podobný postup platí i u absolventů bakalářských programů. Jestliže plánujete pokračovat v magisterském studiu, případně studovat další bakalářský obor, pak opět nemusíte nic řešit. Jen počítejte s tím, že zdravotní pojišťovna si nejspíše vyžádá potvrzení o studiu. Od letošního roku platí stát zdravotní pojištění i doktorandům, je to ale podmíněno denním studiem a student nesmí mít příjem ze zaměstnáním případně nesmí podnikat jako OSVČ.
Maturita na druhý pokus
Je pravdou, že ne vždy se u maturity zadaří, můžete si například vytáhnout špatnou otázku a je vymalováno. Co ale dělat se zdravotním pojištění, pokud musíte k maturitě jít na druhý pokus v září? I pro neúspěšné maturanty platí ochranná lhůta do konce srpna, kdy pojištění řešit nemusíte. Od září je to ale jasné. Buď musíte chodit do práce (což při přípravách na maturitu asi není moc reálné), nebo se budete na své pojišťovně muset přihlásit jako OBZP a platit si tak zdravotní pojištění zcela sám. Pro tento rok je částka pro OBZP nastavena na 1 647 Kč měsíčně.
Pokud za vás bude alespoň jeden den v měsíci odvedena zaměstnavatel záloha na zdravotní pojištění, pak v tom samém měsíci vy sami již nic platit nemusíte.
Záchranným kruhem pak může být registrace na úřad práce. Ačkoliv vám nevzniká nárok na příspěvek v nezaměstnanosti, zaplatí za vás alespoň zdravotní pojištění. Nicméně počítejte s tím, že registrace na úřad práce znamená pravidelnou účast na pracovních pohovorech, které vám úřad vybere. Pokud byste s tím nesouhlasili, pak vám mají na úřadě právo z evidence vyřadit.
Registrace na úřadu práce se vyplatí kvůli platbě za zdravotní pojištění, nicméně to má svá úskalí, jako jsou například povinné pracovní pohovory.
Vysokoškoláci jsou na tom pak v případě neúspěšných zkoušek trochu lépe. Za den ukončení studia se totiž považuje složení státní zkoušky či její poslední části. Dokud zkoušku nesložíte, zůstává vám tak status studenta a pojištění za vás hradí stát.
Po škole do práce
Jak jsme již zmínili, pokud máte maturitu a na vysokou se nechystáte, je celkem jasné, že se chystáte do práce. Dejte si ovšem pozor, na jaký pracovní poměr nastupujete, aby za vás bylo zdravotní pojištění skutečně zaplaceno. Vše poznáte podle smlouvy, která vaší práci ošetřuje. Mimo klasický hlavní pracovní poměr vám totiž může být nabídnuta dohoda o pracovní činnosti (DPČ) nebo dohoda o provedení práce (DPP). Při DPP za vás bude zaměstnavatel hradit zdravotní pojištění jen ve chvíli, kdy si vyděláte nad 10 000 Kč měsíčně. V případě DPČ je pak hranice pro platbu pojistného nastavena na 2 500 Kč.
Studenti a podnikání
Stále více studentů se po škole chce pustit do rozjezdu vlastního podnikání. V takovém případě je dobré vědět, že každý podnikající musí řádně hradit zálohy na zdravotní a sociální pojištění. Povinností je nahlásit skutečnost že podnikáte na vaši zdravotní pojišťovnu a přihlásit se i na okresní správu sociálního zabezpečení jakožto OSVČ.
