Ve kterých případech musí zaměstnanec řešit daně sám?obvykle stačí, když <b>do 15. února zaměstnavatele písemně požádáte</b> prostřednictvím formuláře a tím je pro Vás tato povinnost vyřízena. Jsou ovšem <b>případy, kdy se musí zeměstnanec o daňové přizná | VímVíc.cz

Ve kterých případech musí zaměstnanec řešit daně sám?

18. 02. 2018

Jste zaměstnanec a počítáte s tím, že za Vás daňové přiznání za rok 2017 podá zaměstnavatel? Ano, obvykle stačí, když do 15. února zaměstnavatele písemně požádáte prostřednictvím formuláře a tím je pro Vás tato povinnost vyřízena. Jsou ovšem případy, kdy se musí zaměstnanec o daňové přiznání postarat sám, a právě na ty se v tomto článku zaměříme.

Ve kterých případech musí zaměstnanec řešit daně sám?

Pracujete u více zaměstnavatelů zároveň

V tomto případě záleží na tipu smlouvy, kterou jste se zaměstnavatelem uzavřeli, a také na výši příjmu. Pokud jste v roli zaměstnance, a Vaší druhou podepsanou smlouvou je dohoda o pracovní činnosti, je vždy Vaší povinností podat daňové přiznání sám. Pokud je Vaší druhou podepsanou smlouvou dohoda o provedení práce, týká se Vás tato povinnost v případě, že je Vás výdělek více jak 10 000 Kč měsíčně. Pokud Váš příjem na DPP tuto částku nepřesáhl, strhl Vám zaměstnavatel srážkovou daň a to, zda chcete daňové přiznání osobně podat, záleží čistě na Vás.

Pokud se Vás týká dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce s výdělkem nad 10 000 Kč, musíte podat daňové přiznání.

Máte vysoké příjmy

Přesáhly Vaše příjmy v roce 2017 hranici 1 335 136 Kč? Pokud ano, i pro Vás platí povinnost zařídit si daňové přiznání sám. Navíc musíte odvést solidární daň, která činí 7 % z částky, která danou hodnotu překročila.

Pokud jsou vaše příjmy za loňský rok vyšší než 1 335 163 Kč, musíte odvést solidární daň.

Přivyděláváte si pronájmem

V tomto případě mluvíme o pravidelném pronájmu jak nemovitostí, tak i věcí movitých, tedy například automobilu, míchačky atd. I v tuto chvíli máte povinnost podat daňové přiznání osobně.

Podnikáte

Pokud jste zaměstnanec a přivyděláváte si vlastním podnikáním, zaměřte se na následující pravidlo. Nezáleží na tom, zda a o kolik je Vaše mzda od zaměstnavatele vyšší než příjem z podnikání. Jestliže Vás příjem z podnikání přesáhl částku 6000 Kč ročně, musíte osobně podat daňové přiznání. Pokud tato hranice přesažena nebyla, nezapomeňte ale na povinnost podat přehledy o příjmech a výdajích pro zdravotní a sociální pojištění.

Pokud Váš příjem z podnikání nepřesáhl 6 000 Kč ročně, nemusíte přiznání podávat.

Máte honoráře

Honoráře v případě zdanění rozdělujeme na dvě skupiny. První honoráře jsou za příspěvky do médií. Ty se chovají vcelku podobně, jako příjmy z DPP. Pokud tedy nepřesáhly 10 000 Kč měsíčně, ten, kdo Vám je posílá, z nich rovnou strhne 15 % a vy se již o daň nemusíte starat.

Druhou skupinou jsou honoráře například za napsanou knihu či vystoupení. V tomto případě na výši honoráře nezáleží a postup se bude shodovat se situací honoráře prvního druhu pod 10 000 Kč. Tento honorář dostanete vyplacený v plné výši a o daň se musíte postarat sami. Jelikož se jedná o stejnou daň jako v podnikání, nemusíte se o daň starat, pokud se jde o honorář ojedinělý, který se vešel do 6 000 Kč. Nemine Vás ale povinnost podat přehled o příjmech pro zdravotní a sociální pojištění.

Danění honorářů se liší podle typu honoráře a jeho výšky.

Ostatní příjmy

Pod tímto pojmem si lze představit celkem velké množství přivýdělků, které Vám přidělují povinnost postarat se o daňové přiznání. Mluvíme například o prodej přebytků ze zahrádky, včelího medu či například prodej štěňat. I zde platí hranice 6 000 Kč, mimo to jsou tu ale další výjimky.

  • Příležitostné příjmy – pokud si tímto způsobem nepřivyděláváte pravidelně několikrát do roka, ani každoročně a příjmy nepřesáhly 30 000 Kč za rok, o daňové přiznání se starat nemusíte.
  • Druhou výjimkou jsou včelaři, kteří i v případě pravidelného výdělku vyššího než 30 000 Kč nemusí danit, pokud nemají více než 60 včelstev.
I v tomto případě platí hranice 6 000 Kč, pod kterou přiznání podávat nemusíte.

Zrušení pojistky

Pojistkou v tomto případě myslíme životní či penzijní pojištění. Pokud jste ho zrušili předčasně, to znamená dříve než v 60 letech, a v předchozích letech jste uplatňovali daňovou úlevu, budete muset tzv. “dodaňovat”. Jako příjem je pak myšlena částka, o kterou Vám byli v předchozích letech daně sníženy.

Nesmíte předčasně zrušit penzijní či životní pojištění.

Pokud se Vás jeden z odstavců týká, jistě Vám bude vhod daňová kalkulačka, která Vám pomůže vypočítat daň z příjmu fyzických osob.

Pokud jste se v žádném z odstavců nenašli a daňové přiznání za Vás tedy podá zaměstnavatel, přečtěte si něco o novinkách pro rok 2018 ohledně mezd, pojištění a dalších témat, která se týkají každého z nás.

článek je uzamčen
Zadejte svůj e-mail pro otevření článku.
nebo

Témata:

Pracovní právo