Kolik nám bere inflace každý rok peněz? | VímVíc.cz

Kolik nám bere inflace každý rok peněz?

14. 10. 2019

Inflace je jedním z velkých strašáků všech investorů a lidí, kteří si chtějí ukládat a spořit své peníze. Pojďte se podívat, jak doopravdy inflace funguje, jak s ní zacházet a správně počítat, aby vás její míra nepřipravila o zisk nebo alespoň o udržení vložené hodnoty. Určitě vás také bude zajímat aktuální inflace platná pro současnost, její historický vývoj a zdroje, kde se můžete dozvědět opravdu podrobné údaje o minulých i nadcházejících inflačních hodnotách.

Kolik nám bere inflace každý rok peněz_peněženka

Co je inflace a jak se projevuje?

Slyšeli jste již někdy tento pojem? Určitě ano, přesto mnoho lidí stále neví, co je inflace. Dle definice většiny ekonomů se jedná o nárůst všeobecné cenové hladiny za dané časové období. V praxi se projevuje jako snížení kupní síly peněž. Jako příklad si v jednom roce koupíte za 100 Kč 3 litry benzínu, ale po několika letech za stejnou cenu dostanete jen 2 litry.

Inflace se tedy příliš nedotýká těch, kteří všechny peníze z výplaty ihned utratí. Pokud je míra inflace nízká, člověk ji během krátké doby, například v rámci jednoho měsíce nepocítí. Ale i nízká inflace snižuje hodnotu peněz, které si lidé dlouhodobě ukládají na horší časy či na stáří. Z tohoto důvodu je při rozhodování, do čeho investovat, nebo při spoření nutné zhodnocení, které se postará o výhodnost a zachování kupní ceny uložených peněž v průběhu času.

Inflaci je možné sledovat v rámci jakéhokoliv časového horizontu. V podmínkách, kde není vysoká, se neoperuje s příliš krátkými intervaly. Nejčastěji používaným modelem je meziroční inflace, která určuje nárůst cenové hladiny v průběhu jednoho roku. V mnoha případech však je ohraničením i historická událost. Příkladem může být vývoj kupní síly peněz od revoluce, od ekonomické krize a dalších mezníků.

Inflace snižuje kupní sílu peněz, což má negativní vliv pro uspořené peníze. Obvykle se stanovuje v časovém horizontu jednoho roku, lze však i jinak.

Různé druhy inflace

Inflaci můžeme dělit pro lepší přehlednost hned několika způsoby. V prvním případě lze rozeznávat druhy inflace kategorizováním podle míry zvyšování cenové hladiny a tím i dopadu na celý trh a do důsledku i na společenský systém. Další dělení je pak podle příčiny a podle toho, co inflaci v danou chvíli primárně tlačí směrem vzhůru.

Kolik nám bere inflace každý rok peněz_tabule

Jako první se nabízí dělení podle míry. Existují tři druhy inflace – mírná, pádivá a hyperinflace. Mírná inflace je v rámci několika procent za rok a jako taková celkovou ekonomiku neohrožuje. Pádivá se pohybuje v řádu stovek procent za rok. Způsobuje finanční nejistotu, značné ztráty a vyvolává nedůvěru ve státní finanční systém. Hyperinflace může být až v řádu deseti tisíců procent. Hyperinflace obvykle nastává při převratech, válkách a podobně.

Inflaci můžeme rozdělit podle její míry a také podle toho, co je její příčinou.

Poptávková a jádrová inflace

Inflaci také dělíme dle příčiny. Poptávková inflace vzniká, když je na trhu velký zájem o zboží. V tu chvíli si prodejci mohou dovolit zvýšit ceny, aniž by se snížil odbyt. Mezi příčiny se řadí vydávání více peněz ze státního rozpočtu, než jaké jsou příjmy státu (zvyšování státního dluhu). Dále se může jednat o investiční boom díky očekávanému zisku, snížení daní, jež má za následek zvětšení objemu poptávky nebo inspirace vyššími cenami u konkurence např. při proniknutí zahraničního trhu do tuzemského.

Kromě poptávkové inflace existuje samozřejmě i inflace tažená nabídkou. Mezi příčiny inflace tohoto typu se řadí například náhlé zdražení výrobních surovin a to jak krizovými a přirozenými investičními výkyvy (např. ropa), tak shodou náhod (např. špatná úroda) nebo logistickými komplikacemi. Druhou velkou příčinnou poptávkové inflace je monopol jedné firmy, kterou kvůli absenci konkurence nic nevede ke snaze snížit cenu pro udržení zájmu svých zákazníků a pomoci jim najít cestu, jak ušetřit peníze.

Kromě poptávky a nabídky celý trh a tím i inflaci ovlivňuje mnoho dalších faktorů jako například sezónní výkyvy nebo regulační, daňová a ostatní opatření. Po odečtení těchto vlivů a pro práci převážně s nabídkou a poptávkou se používá tzv. jádrová inflace. Tu je však po ekonomické a matematické stránce obtížné měřit a mnohdy i definovat.

Poptávková inflace je daná nabídkou a poptávkou. Jádrová inflace je pak údaj bez vnějšího ovlivňování trhu. Její určení však není jednoduché.

Výpočet inflace a její měření

Údaje o inflaci jsou pravidelně zaznamenávané. Díky tomu je možné zpětně všechna čísla dohledat. Jedny z nejpodrobnějších statistik, které lze najít, stanovuje pro inflaci ČSÚ. V grafech Českého statistického úřadu najdete vývoj po jednotlivých měsících, informace o růstu, stagnaci nebo snižování i průměrnou hodnotu v daném roce.

Míru inflace si každý může zjistit také sám. Pro výpočet inflace existuje jednoduchý vzorec. Od současného indexu spotřebitelských cen odečtete index spotřebitelských cen minulého roku. Výsledek vydělte již použitou hodnotou indexu cen z minulého roku a následně vynásobte stem. Míra inflace vám vyjde v procentech.

Kromě Českého statistického úřadu, který zaznamenává současné a minulé hodnoty inflace, porovnává je a tvoří přehledné grafy, se mnoho lidí snaží také nárůst všeobecné cenové hladiny předpovídat. Mezi nejpřesnější a nejodbornější se řadí predikce inflace ČNB. Česká národní banka i státy s úpravou daní a zákonů mají na inflaci přímý vliv a upravují ji.

Inflaci si můžete dle jednoduchého vzorečku vypočítat sami. Český statistický úřad nabízí volně dostupné podrobné údaje o vývoji inflace a České národní banka dělá zase predikce vývoje.

Hodnoty inflace v průběhu času

Na inflaci má vliv mnoho faktorů a odráží se na ní společenské a finanční dění i hospodaření státu. V České republice má vývoj inflace klesavé tendence. Zatímco po revoluci do roku 1999 byla průměrně 14,7 % a v roce 1991 dokonce překonala 56 %, mezi lety 2000–2009 byl průměr 2,8 % a od roku 2010 už 1,4 %. Výkyv nastal po revoluci a například také v době ekonomické krize, kdy se z 2,8 % inflace zvýšila na 6,3 % a následně pak spadla na jedno procento.

V letošním roce je nárůst všeobecné cenové hladiny vzestupný. Zatímco začátkem roku 2019 inflace dosahovala hodnoty 2,2 %, po třech měsících se dostala na 2,4 % a v polovině roku 2019 pak na 2,5 %. Nárůst však není tak prudký, jako například byl od konce roku 2016 do konce roku 2017, kdy se během této doby zvýšila z opravdu nízkých z 0,3 % na 2,5 %.

Inflace je jedním z důležitých ekonomických ukazatelů, který se vplatí sledovat. Díky znalosti aktuální inflace můžete mnohem lépe zhodnotit ziskovost nebo naopak prodělečnost vašich investic. Pokud je výnos za dané období menší, než je míra inflace, jste v této době fakticky ve ztrátě. To samé platí o spoření a dalších vkladech, které se na jednu stranu zvyšují a na druhou stranu je z nich část inflačně „odkusována“. Naopak při vyšší míře inflace pro Vás mohou být výhodné určité nebankovní půjčky či ještě lépe půjčky s minimálním úrokem.

Témata:

Jak být úspěšný Investice a spoření