Životní minimum je částka, která se využívá při výpočtu mnoha sociálních dávek. Tento článek Vám nabídne základní informace o životním minimu, dozvíte se mimo jiné, co všechno se do něho započítává, a nakonec Vám bude k dispozici kalkulačka životního minima. Životní minimum je také častým tématem politických pří, kdy levice chce více rozdávat na životním minimu a naopak pravic šetřit státní pokladnu.
Životní minimum je státem nastavená částka, označující minimální hranici peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. S životním minimem je spojen také pojem “existenční minimum”, který má v podstatě stejnou definici, s tím rozdílem, že minimální hranice je určena pro zajištění potřeb na úrovni přežití. V praxi to tedy znamená, že jeho hodnota je nižší. Ani do jednoho z případů se nezahrnují nezbytné náklady na bydlení. Tento problém je řešen pomocí příspěvku na bydlení.
V životním minimu nejsou zahrnuty náklady na bydlení.
Životní minimum a jeho využití
- Hlavní využití životního minima se nachází v zákoně o pomoci v hmotné nouzi. Zde funguje jako rozhodující veličina při posuzování hmotné nouze.
- Dalším využitím je v zákoně o státní sociální podpoře při zajišťování nároku na dávky. Mezi ty patří například přídavky na děti a podobné.
- Mimo tyto dva případy je životní minimum využíváno také pro stanovení alimentačních povinností, v případě exekucí atd.
Životní minimum se využívá především při výpočtu různých sociálních dávek.
Příjmy započítané do životního minima
Do posuzované částky životního minima jsou započítané všechny čisté peněžní příjmy. Patří mezi ně tedy:
- Příjmy z pracovní činnosti, z podnikání, z kapitálového majetku, z pronájmu, důchody, dávky nemocenského pojištění, dávky státní sociální podpory a ostatní sociální dávky, podpory v nezaměstnanosti, výživné atd.
Na druhé straně jsou i příjmy, které se do životního minima nezapočítávají. K těm patří:
- Příspěvky na bydlení, příjmy z prodeje nemovitostí, náhrady škody a finanční prostředků na odstranění následků živelní pohromy, peněžní pomoci obětem trestné činnosti, podpory z prostředků nadací a občanských sdružení, stipendia, odměna za darování krve, daňový bonus, příspěvek na mobilitu a příspěvek na zvláštní pomůcku a další.
Do životního minima jsou započítané jak příjmy ze zaměstnání, tak například i příjmy z pronájmu.
Výše životního minima
Částka životního minima je měněna vždy nařízením vlády. Zvyšovat životní minimum může vláda k datu 1. ledna, a to v případě, že nárůst nákladů na výživu a na ostatní základní osobní potřeby přesáhnul ve stanoveném rozhodném období 5 %. Od roku 2012 však žádná změna nenastala a výše životního minima se drží na stejných částkách. Pojďme se tedy na jednotlivé měsíční částky podívat:
- pro jednotlivce – 3 410 Kč
- pro první osobu v domácnosti – 3 140 Kč
- pro druhou a další osobu v domácnosti, která není nezaopatřeným dítětem - 2 830 Kč
- pro nezaopatřené dítě ve věku do 6 let – 1 740 Kč
- pro nezaopatřené dítě ve věku 6 až 15 let – 2 140 Kč
- pro nezaopatřené dítě ve věku 15 až 26 let – 2 450 Kč
Celkové životní minimum je potom součet všech částek životního minima členů domácnosti.
Pro porovnání zde máme také částku existenčního minima za měsíc, která činí 2 200 Kč.
Výše životního minima se již od roku 2012 nezměnila.
Životní minimum v nezaměstnanosti
V případě, že nezaměstnaný člověk žádá o příspěvek na živobytí, náleží mu pouze částka existenčního minima, tedy 2 200 Kč. Pro zvýšení částky musí jedinec odpracovat alespoň 20 hodin měsíčně veřejné služby nebo prokázat, že si oficiálně přivydělává.
Nezaměstnanému člověku náleží pouze částka existenčního minima.
Životní minimum kalkulačka
Než půjdete na pobočku Úřadu práce žádat o dávky pomoci v hmotné nouzi nebo dávky státní sociální podpory, vypočítejte si pomocí kalkulačky životní minimum pro Vaši rodinu.
O dávky pomoci v hmotné nouzi nebo dávky státní sociální podpory žádejte na příslušném Úřadu práce.
Pokud hledáte nové zaměstnání, podívejte se na aktuální pracovní nabídky a najděte si ideálního zaměstnavatele. Pokud to jde, tak je mnohem lepší chodit do práce než být závislý na životním minimu, které garantuje stát.
