Žádost o příspěvek na živobytí se posuzuje individuálně pro každou osobu. Příspěvek na živobytí, jako dávka v hmotné nouzi, je určený na nákup potřeb, které mají zabezpečit základní životní podmínky. Kdo má nárok na příspěvek na živobytí?
V aktuálním článku pro rok 2022 jsou ucelené informace na téma dávky v hmotné nouzi. Dávky v hmotné nouzi jsou tři a příspěvek na živobytí je jedna z nich.
Příspěvek na živobytí
Všichni ti, kterým po zaplacení nutných výdajů na bydlení nezbývají finance na nákup základních potřeb, mohou podat žádost o příspěvek na živobytí. Jedná se především o lidi, kteří jsou v hmotné nouzi. Příspěvek na živobytí je nároková dávka, jež je určena na úhradu potřeb, které splňují základní životní podmínky. Sem se řadí strava, ošacení, obuv a základní hygienické potřeby.
Příspěvek na živobytí je jedna ze tří dávek v hmotné nouzi. Finanční pomoc v nouzi je poskytována Ministerstvem práce a sociálních věcí ve formě:
- Příspěvek na živobytí
- Doplatek na bydlení
- Mimořádná okamžitá pomoc
Při podání žádosti o příspěvek na živobytí se posuzuje jak příjmová a majetková situace osoby, tak sociální situace žadatele o příspěvek na živobytí. Další posuzovanou věcí je, zda si osoba (nebo společně posuzované osoby) nemůže zajistit zvýšení příjmu vlastním přičiněním. Tím se rozumí zvýšení příjmu například uplatněním nároků a pohledávek jako je výživné nebo nároky na jiné dávky státní sociální podpory, případně prodejem svého majetku a vlastní prací.
Co je to hmotná nouze
Jedinec se ocitá ve hmotné nouzi tehdy, kdy jeho příjmy, majetkové a sociální poměry neumožňují uspokojit jeho základní životní potřeby na přijatelné úrovni. Člověk ovšem musí projevit snahu dostat se z hmotné nouze. Za osobu v hmotné nouzi není považována:
- Osoba, která prokazatelně neprojevuje snahu zvýšit příjem vlastním přičiněním.
- Osoba není v pracovním vztahu, nevykonává samostatně výdělečnou činnost a není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání.
- Osoba vedená v evidenci uchazečů o zaměstnání, jež odmítla vykonávat zaměstnání či se účastnit programů ohledně řešení zaměstnání.
- Osoba, která si úmyslně přivodila pracovní neschopnost a nevznikl jí nárok na nemocenskou nebo náleží ve snížené výši.
- OSVČ, která se nepřihlásila k nemocenskému pojištění a její příjem po odečtení nákladů na bydlení nedosahuje částky živobytí.
- Osoba, které byla uložena sankce za neplnění povinnosti zákonného zástupce dítěte (plnění povinné školní docházky).
- Osoba, která byla vzata do vazby, nastoupila výkon zabezpečovací detence nebo vykonává trest odnětí svobody.
Dávky v hmotné nouzi jsou celkem tři a poskytuje je Ministerstvo práce a sociálních věcí. Finanční pomocí v nouzi je příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc.
Kdo má nárok na příspěvek na živobytí
O tom, kdo získá nárok na příspěvek na živobytí, rozhodují úředníci. Nárok na živobytí má osoba, která je v hmotné nouzi. Výše příspěvku na živobytí se stanovuje jako rozdíl mezi živobytím posuzované osoby a jejím příjmem, od kterého se odečítají přiměřené náklady na bydlení. To jsou odůvodněné náklady na bydlení příjmu osoby nebo společně posuzovaných osob (třeba rodiny).
Přiměřené náklady na bydlení jsou maximálně do výše 30 % a v Praze do výše 35 %. Částka živobytí se stanovuje pro každou osobu individuálně na základě hodnocení její snahy zvýšit své příjmy vlastním přičiněním a možností této osoby.
Žádost o příspěvek na živobytí
Pokud se někdo chystá podat žádost o příspěvek na živobytí, může tak učinit osobně, anebo elektronicky z domova pomocí identity občana. Pokud se stanovuje živobytí společně posuzovaných osob (rodiny), tak se jednotlivé částky živobytí osob sčítají dohromady. Částka živobytí se odvíjí od částek existenčního minima a životního minima. Nárok na životní minimum vzniká osobě, která nemá dostatečné příjmy a je považována za osobu v hmotné nouzi.
Částka živobytí dané osoby se zvyšuje, pokud její zdravotní stav vyžaduje zvýšené náklady na dietní stravování. K tomu se dokládá potvrzený tiskopis od odborného lékaře. Částka živobytí je ve výši existenčního minima u osoby:
- Která dluží na výživném pro nezletilé dítě částku vyšší než trojnásobek stanovené měsíční splátky
- Které je poskytována zdravotní péče ve zdravotnickém zařízení po celý kalendářní měsíc
- Která pobírá příspěvek na živobytí déle než 6 měsíců a nevykonává určitou aktivitu (například veřejnou službu nebo výdělečnou činnost)
- Která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání na Úřadu práce ČR a v posledních 6 kalendářních měsících před podáním žádosti o příspěvek na bydlení jí byl skončen základní pracovně-právní vztah z důvodu porušení povinnosti zvlášť hrubým způsobem nebo s ní byl skončen jiný pracovní poměr z podobného důvodu
U nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby ve III. stupni invalidity a u osoby starší 68 let je částka živobytí ve výši životního minima.
Evidence na úřad práce společně s ukončeným pracovním poměrem v šesti měsících před podáním žádosti o příspěvek na živobytí znamená, že částka živobytí bude ve výši existenčního minima, což odpovídá částce 2.980 Kč. Evidence na úřad práce může uchazeči o zaměstnání pomoct najít práci a zvýšit si tak příjem vlastním přičiněním.
Životní minimum
Nárok na životní minimum vzniká, když měsíční příjmy jedince nedosahují požadované hranice a nachází se v hmotné nouzi. Životní minimum je v oblasti státní sociální podpory společensky uznávaná a zákonem stanovená minimální hranice peněžních příjmů občana, pod kterou už nastává stav hmotné nouze. Vedle životního minima je také existenční minimum, které je přibližně o třetinu nižší než životní minimum. Existenční minimum je nejnižší možná částka pro zajištění výživy a základních životních potřeb.
Vláda České republiky v polovině roku 2022 rozhodla o mimořádném navýšení životního minima a existenčního minima o 8,8 %. V letošním roce se jedná již o druhé navýšení hranice životního minima. Životní minimum pro jednotlivce bude od července 2022 dosahovat částky 4.620 Kč a existenční minimum částky 2.980 Kč.
Od nových částek se budou odvíjet i dávky vyplácené v rámci finanční pomoci v nouzi a dávky státní sociální podpory. Zvýší se zároveň počet rodin, které dosáhnou například na přídavek na dítě nebo porodné. Životní minimum a existenční minimum hraje významnou roli také u dávek pro osoby se zdravotním postižením nebo u exekucí.
