Pomoc v hmotné nouzi | VímVíc.cz

Pomoc v hmotné nouzi: Mimořádná okamžitá pomoc a další dávky

05. 07. 2022

Pomoc v hmotné nouzi bojuje proti sociálnímu vyloučení v České republice. Jsou tři dávky v hmotné nouzi: příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc. Pomoc v hmotné nouzi neznamená jen sociální dávky, ale také sociální práci s klienty. Článek popíše veškerou finanční pomoc v nouzi v České republice a představí, jak se podává žádost o příspěvek na živobytí a kolik je životní minimum.

Hmotná nouze

Hmotná nouze v České republice

Systém pomoci v hmotné nouzi je jedno z opatření, které předchází sociálnímu vyloučení a společenské degradaci v České republice. Finanční pomoc v nouzi a sociální podporu s klienty zabezpečuje Ministerstvo práce a sociálních věcí. Hmotnou nouzi upravuje zákon o pomoci v hmotné nouzi, zákon o životním a existenčním minimu, další vyhlášky a právní předpisy.

Pomoc v hmotné nouzi znamená pomoc lidem, kteří nemají dostatečné příjmy. Pomoc spočívá především v motivaci těchto osob k aktivní snaze zajistit si prostředky k uspokojení všech životních potřeb. Systém pomoci v hmotné nouzi zastává názor, že každá pracující osoba se musí mít lépe než osoba bez práce nebo taková, která se vyhýbá práci.

Pomoc v hmotné nouzi nejsou jen sociální dávky v hmotné nouzi, ale také sociální práce s klienty. Sociální práci s klienty zabezpečuje Úřad práce ČR a obecní úřady, jež mají k občanům blíže a mohou reagovat na potíže občanů rychleji a více efektivně.

Dávky v hmotné nouzi

V České republice rozlišujeme 3 dávky v hmotné nouzi, které řeší finanční pomoc v nouzi. Jsou jimi:

  • Příspěvek na živobytí
  • Doplatek na bydlení
  • Mimořádná okamžitá pomoc

Článek dále popíše všechny dávky v hmotné nouzi, kdo má na ně nárok, jaká je výše částek dávek v hmotné nouzi a informace k žádostem o tuto finanční pomoc v nouzi.

Kdo je osoba v hmotné nouzi?

Osoba v hmotné nouzi je osoba nebo celá rodina, která nemá dostatečné příjmy na uspokojení základních životních potřeb. Celkové sociální a majetkové poměry jednotlivce nebo rodiny neumožňují uspokojení základních potřeb na přijatelné úrovni pro společnost.

Pomoc v hmotné nouzi

Osoba v hmotné nouzi je zároveň osoba nebo rodina, která si příjmy na pokrytí základních životních potřeb nemůže z objektivních důvodů zvýšit vlastním přičiněním a vyřešit tím nelehkou životní situaci. Vlastní přičinění znamená například prodej nebo využití vlastního majetku. Osoba v hmotné nouzi není:

  • Člověk, který prokazatelně neprojevuje snahu zvýšit příjem vlastním přičiněním.
  • Osoba není v pracovním vztahu, nevykonává samostatně výdělečnou činnost a není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání.
  • Osoba vedená v evidenci uchazečů o zaměstnání, jež odmítla vykonávat zaměstnání či se účastnit programů ohledně řešení zaměstnání.
  • Osoba, která si úmyslně přivodila pracovní neschopnost a nevznikl jí nárok na nemocenskou nebo náleží ve snížené výši.
  • OSVČ, která se nepřihlásila k nemocenskému pojištění a její příjem po odečtení nákladů na bydlení nedosahuje částky živobytí.
  • Člověk, kterému byla uložena sankce za neplnění povinnosti zákonného zástupce dítěte (plnění povinné školní docházky).
  • Osoba, která byla vzata do vazby, nastoupila výkon zabezpečovací detence nebo vykonává trest odnětí svobody.

Příspěvek na živobytí

Příspěvek na živobytí se řadí mezi základní dávky hmotné nouze, které pomáhají osobě či rodině při nedostatečném příjmu. V momentě, kdy odečteme přiměřené náklady na bydlení a příjem osoby či rodiny v hmotné nouzi nedosahuje částky na živobytí, jedná se o ideální uchazeče na příspěvek na živobytí.

Výše příspěvku na živobytí se vypočte individuálně pro každou osobu v závislosti na její snaze a možností. Hodnotí se zejména možnost zvýšení příjmů vlastním přičiněním dané osoby. Pro stanovení živobytí rodiny se jednotlivé částky živobytí všech osob sčítají. Částka živobytí se odvíjí od částek existenčního a životního minima.

Částka živobytí osoby se zvyšuje, pokud její zdravotní stav například vyžaduje zvýšené náklady na dietní stravování. Částka příspěvku na živobytí u osoby, která dluží na výživném pro nezletilé dítě vyšší částku než trojnásobek stanovené měsíční splátky, činí částku existenčního minima, případně zvýšenou z důvodu dietního stravování. Osoba, která byla po celý kalendářní měsíc ve zdravotnickém zařízení a využívala zdravotní péči, příspěvek na živobytí činí částku existenčního minima, případně zvýšenou z důvodu dietního stravování.

Částka živobytí u osoby, která pobírá příspěvek na živobytí déle než 6 kalendářních měsíců, činí částku existenčního minima, případně zvýšenou z důvodu dietního stravování. Uvedené neplatí pro osobu, která je:

  • Výdělečně činná (OSVČ alespoň v rozsahu 20 hodin měsíčně a má příjem z této činnosti)
  • Účastna v projektech organizovaných Úřadem práce ČR
  • S nárokem na podporu v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci
  • Vykonávající veřejnou službu v rozsahu alespoň 20 hodin měsíčně
  • Starší 68 let
  • Pobírající starobní důchod
  • Invalidní osoba ve 2. a 3. stupni invalidity
  • Osoba pobírající peněžité dávky nemocenského pojištění z důvodu těhotenství a mateřství
  • Rodič pobírající rodičovský příspěvek
  • Rodič, který z vážných důvodů nemůže umístit dítě v jeslích, v mateřské škole nebo v obdobném zařízení
  • Osoba pečující o dítě ve věku do 10 let s nárokem na příspěvek na péči v 1. stupni
  • Osoba pečující o osobu s nárokem na příspěvek na péči ve 2. až 4. stupni
  • Poživatel příspěvku na péči ve 2. až 4. stupni
  • Nezaopatřené dítě
  • Osoba uznána dočasně práce neschopnou
  • Zaměstnanec, jemuž zaměstnavatel nevyplatil mzdu, plat, odměnu za práci nebo jejich náhradu v termínu jejich splatnosti

U osoby vykonávající veřejnou službu v rozsahu alespoň 30 hodin měsíčně, bude příspěvek na živobytí navýšen o 820 Kč. Výše příspěvku na živobytí se stanovuje jako rozdíl mezi živobytím osoby či rodiny a jejich příjmem, od kterého se odečtou přiměřené náklady na bydlení. Přiměřené náklady na bydlení jsou odůvodněné náklady na bydlení, maximálně však do výše 30 %, v Praze 35 %, příjmu osoby či rodiny.

Doplatek na bydlení

Druhá dávka v hmotné nouzi je doplatek na bydlení, který dorovnává nedostatek financí k úhradě nákladů na bydlení. Je možné ho kombinovat i s dávkou státní sociální podpory příspěvkem na bydlení. Doplatek na bydlení je poskytován osobě, která užívá byt na základě smlouvy, rozhodnutí nebo jiného právního titulu.

Doplatek na bydlení je možné poskytnout i na stavbu pro rodinnou rekreaci, která splňuje technické standardy. Zajímavostí může být, že doplatek na bydlení se poskytuje i pro azylové domy či domovy pro seniory, které splňují hygienické podmínky a technické standardy kvality bydlení.

Podmínkou nároku na doplatek na bydlení je získání nároku na příspěvek na živobytí. Existuje výjimka, kdy zákon umožňuje poskytnout doplatek na bydlení i v případě, že příspěvek na živobytí nebyl přiznán z důvodu, že příjem osoby a společně posuzovaných osob přesáhl částku živobytí, ale nepřesáhl 1,3 násobek částky.

Výše doplatku na bydlení se stanovuje tak, aby po zaplacení odůvodněných nákladů na bydlení (nájem, služby spojené s bydlením, energie apod.) zůstala osobě či rodině částka živobytí.

Mimořádná okamžitá pomoc

Existuje 6 situací stanovených zákonem, ve kterých je možné využít dávky mimořádné okamžité pomoci. Jsou to situace, které se musí bezodkladně řešit:

  1. V případě, že osobě v hmotné nouzi hrozí vážná újma na zdraví.
  2. Osoby, které byly postiženy vážnou mimořádnou událostí, (živelní pohroma, větrná pohroma, ekologická havárie, požár apod.), mohou získat až 15násobek částky životního minima, tedy do výše maximálně 69.300 Kč. Případně jiná událost, kterou nebylo možné předvídat ani jí předejít, v jejímž důsledku je osoba z důvodu nedostatku financí ohrožena zejména ztrátou bydlení nebo nezajištěním základních životních potřeb. Dávku lze poskytnout až do výše 20násobku částky životního minima jednotlivce, až do výše 92.400 Kč, v rámci 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích.
  3. Při nedostatku prostředků k úhradě jednorázového výdaje (například zaplacení poplatku za vystavení duplikátu osobních dokladů).
  4. Při nedostatku prostředků k nákupu nebo opravě předmětů dlouhodobé potřeby, maximálně do 10násobku částky životního minima, až do částky 46.200 Kč.
  5. Při nedostatku prostředků k uhrazení odůvodněných nákladů vznikajících v souvislosti se vzděláním nebo se zájmovou činností nezaopatřených dětí a na zajištění nezbytných činností souvisejících se sociálně-právní ochranou dětí, maximálně do 10násobku částky životního minima jednotlivce, maximálně 46.200 Kč.
  6. Při hrozbě sociálního vyloučení, jedná se například o osoby, které se vracejí z vězení, z dětského domova či pěstounské péče po dosažení plnoletosti nebo po léčbě chorobné závislosti, dávka ve výši až 1.000 Kč může být poskytnuta opakovaně, maximálně do 4násobku částky životního minima, tedy maximálně 18.480 Kč.

Vyplácení dávek v hmotné nouzi

Dávky v hmotné nouzi se nevyplácí zpětně. Pokud splníte všechny podmínky k nároku na dávku v hmotné nouzi, příspěvek je přiznán od prvního dne kalendářního měsíce, v němž byla podána žádost. V případě nesouhlasu s rozhodnutím má zájemce o finanční pomoc v nouzi možnost podat opravný prostředek (odvolání).

K vyřízení žádostí o dávky v hmotné nouzi je příslušná Krajská pobočka Úřadu práce České republiky podle místa trvalého pobytu zájemce. Řízení o přiznání dávek pomoci v hmotné nouzi se zahajuje na základě písemné žádosti podané na předepsaném formuláři. Tyto formuláře jsou k dispozici v tištěné podobě na všech pobočkách Úřadu práce České republiky, v elektronické podobě jsou k nalezení na webové stránce www.mpsv.cz.

Životní minimum a existenční minimum

Životní minimum je zákonem stanovená minimální hranice peněžních příjmů člověka, pod níž nastává stav hmotné nouze. Dávky státní sociální podpory a pomoc v hmotné nouzi pomáhá předcházet chudobě a sociálnímu vyloučení. Následující tabulka ukazuje, kolik je životní minimum a jaké jsou částky existenčního minima.

Životní minimum Částky v Kč za měsíc
Jednotlivec 4.620
První osoba v domácnosti 4.250
Druhá a další osoba v domácnosti, která není nezaopatřeným dítětem 3.840
Dítě do 6 let 2.360
Dítě od 6 do 15 let 2.900
Dítě od 15 do 26 let 3.320
Částka existenčního minima 2.980

Na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí je přehledná tabulka, která zobrazuje zvýšené částky živobytí z důvodu dietního stravování. Zahrnuje například nízkobílkovinné, nízkocholesterolové, diabetické aj.

článek je uzamčen
Zadejte svůj e-mail pro otevření článku.
nebo

Témata:

Práva zaměstnanců Pracovní právo Jak být úspěšný