Pracovní pohotovost – Znáte dobře její pravidla? | VímVíc.cz

Pracovní pohotovost – Znáte dobře její pravidla?

06. 04. 2018

Týká se vás v povolání pracovní pohotovost? Je mnoho pracovním míst, na kterých se s ní můžete setkat. Jako všechny pracovní úkony, i pohotovost má svá pravidla. V tomto článku si odpovíme například na otázky, kolik hodin ročně ji můžete mít,kde ji můžete trávit nebo zda je možné ji mít i v rámci dovolené.

Pracovní pohotovost

Co je pracovní pohotovost?

Již samotný název nám napovídá, o co jde. V době pracovní pohotovosti je zaměstnanec povinen být kdykoliv připraven k dostavení se na pracoviště či jiné domluvené místo. Z toho vyplývá, že musí být střízlivý a ve stavu, ve kterém by šel do práce v běžnou pracovní dobu. Nejběžnějším příkladem je lékařská pohotovost v případě takového vytížení, že je potřeba další lékař v nemocnici.

Ačkoliv v době pohotovosti zrovna nepracujete nebo nejste povolání, náleží vám za celé její trvání platové ohodnocení.

V době pracovní pohotovosti je zaměstnanec připraven se kdykoliv dostavit na pracoviště.

Kde se můžete v době pohotovosti nacházet?

Jednou z otázek, které se k tomuto tématu nabízí, je místo, na kterém můžete v rámci pohotovosti být. Možností máte několik, jsou ale i striktně zakázaná místa, na kterých se podle zákoníku práce nacházet nesmíte.

Doma nebo na chalupě

Pokud máte pohotovost, je vcelku na vás, zda budete trávit čas doma, u sousedů či například na chalupě. V úvahu ale nepřipadá příliš vzdálené místo. V případě, že vás bude zaměstnavatel potřebovat a kontaktuje vás, musíte se bezprostředně dostavit na pracoviště v co nejkratší době. Přesná doba je obvykle stanovena nadřízeným a její nedodržení nebývá nikterak tolerováno.

V době pracovní pohotovosti můžete být kdekoliv, pokud se dostavíte na pracoviště bez větší prodlevy.

Pohotovost na pracovišti není pohotovostí

Jak bylo již zmíněno, existuje určité místo, na kterém se v době pracovní pohotovosti nacházet nesmíte, a tím je vaše pracoviště. Dříve možnost “čekat” v práci byla, dnes je již ale zrušena. Ptáte se proč?

Na tuto otázku vám odpoví sám zákoník práce, který definuje pracovní dobu. Tou se rozumí nejen doba, ve které vykonáváte svou pracovní povinnost, ale také doba, v níž jste na pracovišti připraveni k výkonu práce dle pokynů zaměstnavatele. Jednoduše jde tedy říci, že za pracovní dobu je považován veškerý čas, který trávíte na pracovišti. Výjimkou je pouze obědová pauza, která se do platu nezapočítává.

Pokud byste tedy v době pracovní pohotovosti byli v místě pracoviště, byl by zaměstnavatel povinen vám tento čas proplatit jako běžnou pracovní dobu a podstata pohotovosti by tak zcela zmizela.

I takový případ ovšem může nastat. O tom, jak v takové chvíli pracovní pohotovost probíhá, se dozvíte v rámci odstavce týkajícího se platového ohodnocení pracovní pohotovost.

Na pohotovost nesmíte “čekat” na pracovišti, šlo by tak o běžnou pracovní dobu.

Na pracovní pohotovosti se musíte dohodnout

Pracovní pohotovost jako taková vám nikdy nemůže být udělena příkazem. Existují ale dva různé způsoby, na základě kterých dohoda vznikla.

Dohoda v rámci pracovní smlouvy

První možností je, že již v rámci vaší pracovní smlouvy je pracovní pohotovost zmíněna. Může se jednat o dohodu na dobu neurčitou, tedy po celou dobu pracovního poměru, nebo dohodu na určité období (např. pokud se jedná o sezónní práce). Pokud máte takovou smlouvu podepsanou, nemusí se s vámi zaměstnavatel znovu nijak domlouvat a pracovní pohotovost vám může nařídit.

Pracovní pohotovost v určitém případě

Druhá možnost je taková, že se s vámi zaměstnavatel na pohotovosti domluví jednorázově v určitém případě. Pak je jen na vás, zda na dohodu přistoupíte nebo se z jakýchkoliv důvodů omluvíte a odmítnete.

Vaše rozhodnutí, tedy souhlas či nesouhlas s dohodou, může být jak písemné, tak ústní.

Pracovní pohotovost vám nesmí být nařízena. Dohoda může být zahrnuta v rámci pracovní smlouvy nebo je jednorázová.

Dohoda bez pravidel

Pravidla pro stanovení dohody nejsou nijak stanovena. Je jen na vás a zaměstnavateli, na čem všem se chcete dohodnout. Nejčastějšími body, o kterých se jedná, jsou:

  • Maximální doba pracovní pohotovosti v určitém období
  • Způsob dopravy na pracoviště
  • Místo, na kterém v době pohotovosti budete
  • Doba, kterou máte na dostavení se na pracoviště
Obsah dohody závisí pouze na vás a zaměstnavateli.

Platové ohodnocení pracovní pohotovosti

Pracovní pohotovost se dělí na dvě části. Jednou je doba, v rámci které nejste povoláni na pracoviště. O té se hovoří jako o době odpočinku. Ta samozřejmě není brána jako pracovní doba.

Druhou částí je ta, kdy na pracoviště povolání jste. Ta už se za pracovní dobu považuje. Jelikož jde o dobu nad rámec běžné pracovní doby, započítává se pak do přesčasů.

Jak jsme již zmiňovali, i za dobu odpočinku vám náleží pracovní ohodnocení. To je ze zákona minimálně ve výši 10 % vašeho průměrného výdělku.

Nyní se ale dostáváme k případu, že jste se zaměstnavatelem domluveni na pohotovosti v rámci běžné pracovní doby. Jedná se tedy o tu výjimku, že se nacházíte v době pohotovosti na pracovišti. V tuto chvíli se vás netýká doba odpočinku a tak vám nenáleží ani 10 % výdělku navrch. Spokojit se tak musíte s běžným platem, který vám za pracovní dobu náleží.

V rámci pracovní pohotovosti máte nárok minimálně na 10 % průměrného výdělku.

O příplatky nepřijdete

O příplatky za práci v noci a o víkendu nepřijdete. Jelikož je pracovní pohotovost většinou mimo pracovní dobu, často připadá právě na víkend či noční dobu a podle toho je také odměněna. Mluvíme však pouze o případě, že jste v rámci pohotovosti povoláni, protože jen tehdy jde v podstatě o pracovní přesčas.

Rozdíl nastává pouze v tom, zda jste zaměstnancem odměňovaným platem (práce ve státní a veřejné správě a službách) či mzdou (práce v soukromém podnikatelském sektoru). Žádnou změnu pak neurčuje fakt, do které platové třídy se řadíte.

Pokud jste v době pohotovosti povolání na pracoviště, náleží vám případně příplatky, na které máte nárok.

Pohotovost a dovolená nejdou dohromady

Ačkoliv zákoník práce o pracovní pohotovosti v rámci dovolené přímo nemluví, je takové spojení v rozporu s dovolenou jako takovou. Účelem dovolené je totiž dlouhodobější odpočinek od práce poskytnutý zaměstnanci. V rámci pohotovosti je navíc zaměstnanec povinen být v určité blízkosti od pracoviště a nesmí například požívat alkohol. A jak asi sami uznáte, i tyto dva atributy si s pracovní dovolenou dosti odporují.

Pracovní pohotovost narušuje osobní volno, na které máte v rámci dovolené nárok.

Volno v rámci benefitu

Ani v případě benefitu v podobě sick days nedává udělení pohotovosti smysl. Takové dny jsou určené k tomu, aby je zaměstnanec využil jako dny poskytnuté k odpočinku, když se necítí dobře. Bylo by tak minimálně nesprávné ho o volno připravovat prostřednictvím právě pracovní pohotovosti.

Jinak to může být v případě volna poskytnutého například ke studijním účelům. V takovém případě není nijak nesprávné, aby zaměstnavatel pracovní pohotovost po domluvě udělil. Pozor ale na to, zda se jedná o volno placené či ne. Pokud ano, pobíráte již plat a nezískáte tedy žádný bonus navíc.

Maximální doba pracovní pohotovosti

Maximální doba pracovní pohotovosti jako takové stanovena není, a to zákoníkem práce ani ničím jiným. Řídit se ale musíte (resp. zaměstnavatel) počtem hodin přiděleného přesčasu, které stanovené jsou.

Maximální doba pohotovosti se odvíjí od limitu přidělených přesčasů.

Tyto hodnoty nesmí činit více než 8 hodin týdně a 150 hodin ročně. Pokud je tento limit již dosažen, může vám zaměstnavatel přidělit další přesčas jen v případě, že se tak domluvíte. Jedná se tak již ne o nařízený, ale domluvený přesčas. Ten může v průměru dosáhnout maximálně 8 hodin týdně v rámci 26 po sobě jdoucích týdnů.

Přesažení těchto limitů je umožněno pouze v rámci zdravotnictví, které za určitých podmínek povoluje zákoník práce.

Témata:

Platy a platové třídy Pracovní právo Ze života zaměstnanců