12. 11. 2018

Češi nejsou fanoušky dojíždění a stěhování se za prací. Průzkum ukazuje, jaké ukazatele mají vliv na klesající ochotu zaměstnanců pracovat dál od domova. Čím lze Čechům dojíždění do práce nejvíce kompenzovat? Chceme vůbec ještě pracovat v cizině a jaké jsou závěry průzkumu?

Můj obrázek

V zahraničí na rozdíl od ČR běžná praxe

Jaký máte názor na dojíždění do práce? Je to nuda, ztráta času či zbytečnost? Pak nejspíše přemýšlíte jako většina české populace. A to nemluvíme o ochotě Čechů se za prací stěhovat. V tuzemsku jsme schopni změnit díky vzdálenosti mezi domovem a prací zaměstnání, v jiných zemích je přitom dojíždění a stěhování za prací běžná praxe.

S nízkou nezaměstnaností v ČR společnostem nezbývá, než poskytovat firemní benefity, o kterých se některým zaměstnancům před pár lety ani nezdálo. I přesto se ale stát rozhodl v dubnu 2016 zasáhnout a pokusit se současnou situaci na trhu práce změnit. Jak? Pomocí příspěvku na dojíždění za prací, který získalo již cca 5 000 žadatelů.

I přesto, že dojíždění či stěhování za prací je v některých jiných zemích běžnou praxí, v ČR je tento trend spíše opačný.

Příspěvek na dojíždění za prací

Češi si mohou v poslední době mezi zaměstnavateli prostě a jednoduše vybírat. Způsobil to rekordní počet volných pracovních míst doprovázen nejnižší mírou nezaměstnanosti napříč Evropskou unií. Ti, kteří chtějí získat práci a jsou vedeni v evidenci úřadu alespoň po dobu pěti měsíců, mohou v případě dojíždění za prací získat příspěvek od státu.

"Příspěvek na podporu regionální mobility" byl nabízen těmto osobám od dubna roku 2016 v pěti krajích, od listopadu stejného roku je dostupný ve všech českých regionech. Požádalo o něj již více než 7 tisíc lidí, z toho nejvíce v Moravskoslezském, Olomouckém a Jihomoravském kraji. Měsíční výše příspěvku se odvíjí od vzdálenosti dojezdu (nejméně to musí být 10 km, existují ale také výjimky) a pohybuje se mezi 1 500 a 3 500 korunami.

Stát poskytuje některým občanům tzv. "příspěvek na podporu regionální mobility", který se pohybuje mezi 1 500 a 3 500 korunami.

Za prací se stěhovat nechceme

Jak je to konkrétně s Čechy? Se závěry přišla na základě průzkumu realizovaného společností Behaviolabs.com personální agentura Grafton Recruiment. Průzkumu se zúčastnilo 1 695 respondentů.

Za prací se nechceme stěhovat z jednoho prostého, výše zmíněného, důvodu. A tou je snižující se počet nezaměstnaných, který tlačí na růst mezd. Lidé si mohou často najít práci v místě bydliště, nebo požadovat na současném zaměstnavateli lepší podmínky. Za dva poslední roky tedy ochota Čechů stěhovat se za prací klesla o celých 9 procentních bodů.

Následkem snižujícího se počtu nezaměstnaných a růstu mezd klesá ochota Čechů stěhovat se za prací.

Změna zaměstnání jako řešení

Ti, kteří se za novou pracovní nabídkou odstěhují, tak činí většinou z důvodu výše mzdy, zajímavější náplně práce či právě snahy skoncovat s dlouhým dojížděním. Do práce chtějí čeští zaměstnanci cestovat maximálně půl hodiny. Přesto celá pětina respondentů, která se průzkumu účastnila, musí do zaměstnání cestovat i déle.

Délka dojíždějí do práce je dokonce hned druhou věcí, která člověku vyvstane na mysli, pokud zvažuje změnu zaměstnání. Délka cestování může být kompenzována pouze jediným: navýšením mzdy. Jitka Součková ze společnosti Grafton v jejich tiskové zprávě dokonce myšlení Čechů ještě přibližuje. „Například nabídka zaměstnání s dobou dojezdu 60 minut bude pro většinu lidí stejně atraktivní jako nabídka vzdálená 30 minut jen v případě, že nabízená mzda bude alespoň o pětinu vyšší.“

Češi se za prací nechtějí stěhovat ani dlouho dojíždět. Dlouhé dojíždění za prací bývá nejčastěji kompenzováno navýšením mzdy.

Počet pracovních nabídek má vliv na rozhodování

Právě před lidmi, kteří za prací nechtějí dojíždět ani 30 minut, by se mělo mít personální oddělení na pozoru. Jedná se o velmi rizikovou skupinu, která bude zvažovat nabídku práce v bližší dojezdové vzdálenosti.

Jestliže člověk obdrží navíc více pracovních nabídek, jeho ochota se za prací stěhovat klesá. Celé dvě třetiny respondentů dokonce uvedly, že by se nestěhovaly ani kvůli vyšší mzdě, ani kvůli zajímavější náplni práce. Dle průzkumu se již někdy za prací stěhovalo 31 % lidí, z čehož velkou část tvoří vysokoškoláci. Ti, kteří se stěhovali, se v 57 % stěhovali do jiného kraje v ČR, zatímco ve 31 % do zahraničí.

2/3 Čechů nepřesvědčí ke stěhování zaměstnavatel ani pomocí vyšší mzdy či zajímavější náplní práce.

Pracovní nabídky v cizině

I přesto, že se může zdát pracování v cizině jako perfektní benefit, při kterém lze poznat novou kulturu a naučit se jazykům, ochota Čechů vycestovat za prací do ciziny také poklesla. Konkrétně o 7 procentních bodů od roku 2015. Ani polovina Čechů není ochotna akceptovat pracovní nabídku v cizině. Na tu by kývlo cca jen 41 % Čechů.

Následně, stejně jako v předchozím případě, hraje roli výše mzdy. Motivací přijmout pracovní nabídku v zahraničí je nejčastěji vyšší mzda za stejně náročnou práci. Polovina respondentů potvrdila, že práce v zahraničí dopomáhá i k lepší znalosti jazyka. Třetina pak vidí benefit v tom, že si mohou vyzkoušet život v cizí zemi.

Hlavním důvodem pro stěhování je pro ně vyšší mzda za stejně náročnou práci.

Jaké jsou závěry průzkumu?

Co dodala marketingová manažerka pro Českou republiku a Slovensko Grafton Recruiment na závěr? „Mobilita Čechů je tradičně ve srovnání se západní Evropou nižší, a i když by s příchodem mladších generací na pracovní trh měla spíše růst, v souvislosti s dobrými příležitostmi nabízenými napříč celou Českou republikou naopak klesá.“

Dle jejího názoru bude sice růst mezi mladšími generacemi ochota cestovat, ale budou tak činit pouze v případě mobility mezi velkými městy. Mladší Češi se budou nejvíce chtít stěhovat či dojíždět za prací do hlavního města.

A jaký je váš názor na dlouhé cestování do práce?

Zpět na seznam