Jaký je rozdíl mezi mzdou a platem? | VímVíc.cz

Jaký je rozdíl mezi mzdou a platem?

25. 10. 2019

„Odvádím dobrou práci, a tak mi zvedli plat. Mám teď o dva tisíce větší mzdu.“ Víte, proč je tahle výpověď chybná? Vzhledem k tomu, že jste klikli na náš článek, pravděpodobně tušíte, že mzda a plat nejsou totéž a neměly by se zaměňovat. Pojďte se podívat, jaký je mezi těmito dvěma druhy odměn za práci rozdíl!

Jaký je rozdíl mezi mzdou a platem

Rozdíl mezi mzdou a platem

Vše, co potřebujeme o problematice vědět, se dozvíme v Zákonu č. 262/2006 Sb. Rozdíl mezi mzdou a platem je jednoduchý. Základní poučka zní takto:

Mzdu pobírají pracovníci v soukromém sektoru. Plat především zaměstnanci státu.

Abychom to příliš nezjednodušovali, zaměstnanci, kteří pobírají plat nemusí být pouze zaměstnanci státu, ale může se jednat i o zaměstnance:

  • územních samosprávných celků,
  • státních fondů,
  • příspěvkových organizací zřízených státem,
  • školských právnických osob zřízených státem,
  • regionálních rad regionu soudržnosti.

Jde tedy například o politiky, vojáky, hasiče, policisty, lékaře, učitele nebo úředníky. V Česku máme zhruba kolem milionu zaměstnancům, kterým je vyplácen plat. Zajímavostí je, že podle nejnovější statistiky ISPV pobírají zaměstnanci v platové sféře průměrně o 1 983 Kč více než než zaměstnanci ve mzdové sféře. Na druhou stranu ve mzdové sféře existují větší rozdíly mezi příjmy jednotlivých zaměstnanců. To je dáno především existencí platových tabulek.

Platové tabulky a zaručená mzda

Platy zaměstnanců ve státním sektoru se stanoví podle platových tabulek. Kolik peněz budete pobírat, závisí na vaší platové třídě, stupni a odvedené praxi. Platových tříd je celkem 16, stupňů o čtyři méně. Vaše platová třída se odvíjí jak od pracovní náplně, tak od dosaženého vzdělání a záleží dokonce i na instituci a konkrétní pracovní smlouvě. Totiž to, co jeden zaměstnavatel považuje za běžné úkony, můžou být úkony specializované pro druhého.

Zatímco k výpočtu platu je zapotřebí platových tabulek, výše mzdy je mnohem flexibilnější, závisí především na uvážení zaměstnavatele. Ale pozor, napříč populárnímu přesvědčením není minimální mzda jediným zaměstnavatelovým omezením. Minimální mzda v roce 2019 činila 13 350 korun a je pravděpodobné, že v roce 2020 se zvedne alespoň o 1000 Kč, s jistotou to ale budeme moci říct až po verdiktu vlády. Kromě ní tu ale máme i zaručenou mzdu, kterou musí zaměstnavatelé také respektovat.

Zaručená mzda stanoví částku, pod kterou zaměstnavatel nemůže jít. Sazby zaručené mzdy jsou odstupňované podle zařazení do skupiny prací v soukromém sektoru a nejvyšší z osmi skupin má minimální měsíční hrubou mzdu stanovenou pro rok 2019 na 26 700 Kč. To samozřejmě platí při 40 hodinách týdně. Případný zkrácený úvazek se poměrně přepočítá na počet odpracovaných hodin.

Jaký je rozdíl mezi mzdou a platem

Rozdíl mezi platem a mzdou při navýšení

Zatímco v soukromém sektoru prostě musíte zatnout zuby a jít požádat nadřízeného o zvýšení mzdy, pokud pobíráte plat, tohle břemeno a příležitost v jednom na vašich bedrech neleží. Buď si totiž polepšíte díky poskočení v platové tabulce (např. díky odpracování určitého počtu let nebo dosažení vyššího vzdělání), nebo máte to štěstí, že dojde k plošnému navýšení platů v celém odvětví. To čeká v roce 2020 například učitele, kteří si polepší o 10 %. Tato pravidelná navýšení by měla reflektovat aktuální ekonomickou situaci včetně inflace.

Pokud není v dohlednu ani první ani druhá varianta, máte smůlu. Měli jste poslechnout rodiče, když vás od práce ve veřejné sféře zrazovali.

Mzda a plat – příplatky a odměny

Mzda má mnoho forem a výběr je čistě na zaměstnavateli. Většinou se skládá z paušální mzdy, náhrady mzdy a výkonnostní složky. Výkonností část jsou různé prémie a odměny. Jejich minimální částka je stanovena zákonem a dává se za přesčasy, práci v noci, o svátcích, víkendech a pak za práci v takzvaném ztíženém pracovním prostředí. Další pohyblivou částí je osobní ohodnocení. Prémie jsou vyjádřeny procenty a mají na zaměstnance působit motivačně.

U mzdy je tedy čistě na štědrosti zaměstnavatele, do jaké výše je ochoten zaměstnance odměnit. U platu je maximální výše příplatků jasně stanovená. Je celkem pět druhů příplatků:

  1. osobní (až do 50 %),
  2. za vedení (až 60 %),
  3. za noční práci (až 20 % hodinového výdělku),
  4. za práci o víkendech (25 %),
  5. za rozdělenou směnu (30 %).

Existují ale také mimořádné odměny, které se vyplácí ve zvláštních případech. Rekordmanem ve vyplácení těchto odměn svým zaměstnancům je Andrej Babiš a jeho vláda. Současná vláda Andreje Babiše vyplatila svým zaměstnancům na odměnách za první půl rok existence kabinetu 463 milionů korun, což je nejvíce v historii. Ministerstva odměňovala náměstky, ředitele odborů a v neposlední řadě také řadové zaměstnance. Vůbec největší odměna za rok 2018 připadla nespecifikovanému náměstkovi na resortu zemědělství. Tomu ministr zemědělství Miroslav Toman nechal vyplatit 582 000 Kč.

Podle ISPV si na nejvyšší podíl mimořádných odměn v rámci odvětví platové sféry (s alespoň 25 tisíci zaměstnanci) přišli zaměstnanci v odvětvích „veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení“ (průměrně 8,2 % platu) a „zdravotní a sociální péče“ (průměrně 7,6 % platu).

Snížení mzdy a platu

Vyhrožuje vám zaměstnavatel tím, že pokud neodvedete svou práci včas a bezchybně, sníží vám mzdu? Pravděpodobně tím myslí, že vám sebere osobní ohodnocení. Na to samozřejmě má nárok. A možná byste se divili, ale může vám snížit i fixní složku mzdy, pokud ji nemáte stanovenou smluvně. Nesmí sice výši mzdy měnit zpětně, ale pokud ji sníží před zahájením výkonu práce – a nedostane se přitom pod úroveň zaručené mzdy, je na zaměstnanci, ať vyjednává, smíří se s tím a nebo dá výpověď a odejde hledat štěstí jinam.

Zaměstnanci ve státním sektoru si mohou být svou částkou základního tarifního platu jisti za všech okolností. Jediné, na co jim zaměstnavatel smí sáhnout, jsou příplatky. Ale pozor, podle českých soudů by důvodem pro odebrání osobního příplatku neměly být třeba přetažené přestávky, pozdní příchody nebo předčasné odchody. Příplatky mají totiž být hodnocením pracovních výkonů, ne kázně. Bohužel z hodnocení zaměstnavatelů často vyplývá, že běžnou praxí jsou obě varianty.

Témata:

Pracovní smlouvy Platy a platové třídy Práva zaměstnanců Pracovní právo