Změna času a její vliv na ekonomiku či práci | VímVíc.cz

Změna času a její vliv na ekonomiku i práci

04. 11. 2019

Změna času je kontroverzním tématem, na které má téměř každý vyhraněný názor. Střídání času se už zase blíží a mnoho z nás přijme hodinu navíc, kterou budeme moci v chladném podzimním ránu strávit zavrtaní v peřinách, s povděkem. Ale na jaře, kdy se ručičky hodin přetočí o hodinu dopředu a my tomu budeme přičítat nedostatek spánku, už tak nadšení nebudeme.

Změna času, budík, hodiny

Když si odmyslíme potěšení, které nám na podzim přispání přinese, už změna času tak skvěle nezní. Narušení spánkového cyklu nám může negativně ovlivnit tělo i mysl a vyvolat podobné účinky jako tzv. jet lag neboli pásmová nemoc, kterou vyvolává cestování po různých časových pásmech. A aby toho nebylo málo, studie naznačují, že změna času souvisí se zvýšeným počtem dopravních nehod a infarktů.

Platí ve 21. století ve světě pružné pracovní doby ještě vůbec argument o úspoře energií v továrnách? A proč se ještě měnění času nezrušilo, když v průzkumu Evropské komise bylo pro 84 % respondentů? Než tyhle otázky zodpovíme, ještě se v rychlosti podíváme na to, na jaké dny změna připadá v letech 2019 a 2020.

Kdy je změna času 2019 a 2020

Na letní čas se přechází každý rok poslední neděli v březnu a k návratu na zimní čas dochází poslední neděli v říjnu. V roce 2019 a 2020 to připadá na tyto dny:

  • letní čas 31. března. 2019,
  • zimní čas 27. října 2019,
  • letní čas 29. března 2020,
  • zimní čas 25. října 2020.

Změna času: Historie

Jako první se o možnosti zavedení letního času zmínil v roce 1784 v dopise Benjamin Franklin. Poznámka byla však míněna s nadsázkou, protože Franklin mluvil jen o tom, že lidé by měli chodit spát i vstávat dřív a díky tomu by lépe využili denního světla. Až roku 1907 přišel první návrh na změnu času, který byl myšlen vážně. Esej Plýtvání denního světla, kterou napsal londýnský stavitel William Willett nakonec svět přesvědčila.

U nás byl poprvé zařazen letní čas v průběhu první světové války, ale zanikl spolu s ní v roce 1918, stejně jako ve všech ostatních zemích kromě Ruska. O comeback se pokusil v období druhé světové války, ale nemělo to dlouhého trvání a v roce 1950 byl opět zrušen.

Změna času je v České Republice nepřetržitě zavedena od roku 1979. Nejprve byl letní i zimní čas stejně dlouhý tj. šest měsíců, ale roku 1996 je letní čas sedm měsíců a zimní čas pět měsíců.

Vliv změny času na ekonomiku

Jednou z nejčastěji uváděných výhod letního času je jeho domnělý účinek úspory energie. Více denního světla by teoreticky mělo snížit potřebu elektrického osvětlení, což by vedlo k ušetření peněz za energii. To byl hlavní důvod, proč s letním časem začaly například Spojené státy v roce 1918. Doufaly, že díky tomu sníží spotřebu energie během první světové války. Dnes už ale elektřina neslouží pouze ke svícení.

Důkazy o skutečném účinku tohoto systému jsou nejednoznačné. Zpráva amerického ministerstva energetiky z roku 2008 popsala snížení celkové spotřeby elektřiny po zavedení prodlouženého letního času v roce 2005 - k největšímu snížení došlo ve večerních hodinách. Naopak vědci z Yale University zjistili, že spotřeba energie v obytných budovách v Indianě ve skutečnosti po zavedení letního času vzrostla až o čtyři procenta.

„Teoreticky je snížení spotřeby energie nejpřesvědčivějším ekonomickým argumentem ekonomický pro letní čas, ale neprokázalo se to.“

– ekonom Kurt Rankin

Někteří zastánci letního času tvrdí, že prodloužené denní světlo ve večerních hodinách poskytuje spotřebitelům více času na nákup, ale v současné době neexistují žádné studie, které by toto tvrzení podpořily. Podniky, které by teoreticky z hodiny světla navíc mohly těžit, jsou ty, které mají svůj byznys založený na venkovní rekreaci, ale i pro ně bude rozdíl nepostřehnutelný.

Změna času, budík, hodiny

Změna letního času: Vliv na práci

Změna času negativně ovlivňuje nejen lidské zdraví, ale i finanční trh. Podle výzkumu odborníků z York University a University of British Columbia se dá v pondělí po změně času – a je jedno, jestli se ručičky hodin posunuly zpět nebo vpřed – zaznamenat negativní dopad na akciový trh.

Vědci pozorovali výnosnost akciového trhu v několika zemích, které měnily čas v různých dnech, a zjistili že všude došlo k výraznému poklesu akcií. Samozřejmě že situace na akciovém trhu je ovlivněna mnoha aspekty, ale přesto ze studie vyplynulo, že ztráty v pondělí po změně času jsou mnohem výraznější než v pondělí obvykle bývají.

Vědci, kteří stojí za tímto výzkumem se domnívají, že tyto větší ztráty dvakrát za rok vznikly v důsledku toho, že investoři byli po narušení svého spánkového cyklu nervóznější. Proto se zdráhali kupovat nebo nadále držet riziková aktiva více než jindy.

Tento příklad je součástí mnohem většího fenoménu. Narušení spánkového režimu má negativní účinek téměř na všechny zaměstnance. Třeba takové nehody na pracovišti bývají po změně času častější a závažnější, což se projevuje ztrátami, vyššími náklady na nemocenskou, vyššími náklady na zdravotní péči a celkově sníženou produktivitou práce. V konečném důsledku jsou změny času drahé jak pro podniky, tak pro vládu a navíc nebezpečné pro zaměstnance. Nedivili bychom se, kdyby jste si místo příštího dne změny času radši vzali sick day.

Zrušení změny času

V anketě vyhlášené Evropskou komisí hlasovalo pro zrušení střídání letního a zimního času 84 % účastníků. Zapojilo se zhruba 4,6 milionu Evropanů, nejvíce z nich pocházelo od pracujících v Německu. Návrh byl poté Evropskou komisí přijat.

Ukončení pravidelného střídání letního a zimního času v březnu letošního roku podpořil Evropský parlament s tím, že původní termín poslední změny času měl být v roce 2019. Jak už to ale tak s plošnými politickými rozhodnutími bývá, nestihlo se to. Aby se všechny státy dohodli na jednotném postupu a nikdo nebyl zaskočen, původně zvažovaný termín byl posunutý na rok 2021

Státy si teď budou moci určit, jestli chtějí trvale letní nebo zimní čas. Do 1. dubna příštího roku musí své stanovisko oznámit Evropské komisi. Ty státy, které si vyberou letní, naposledy změní čas 28. března 2021. Státy preferující zimní čas čeká ještě jedna změna 31. října 2021.

Témata:

Ze života firem a kanceláří Ze života zaměstnanců