Pružná pracovní doba zlepšuje produktivitu | VímVíc.cz

Pružná pracovní doba zlepšuje produktivitu i nasazení zaměstnanců

21. 10. 2019
pružná pracovní doba, work-life ballance, rodina

V Česku odnepaměti hraje prim osmihodinová pracovní doba. Nezáleží na tom, jestli jste ranní ptáče, nebo ne, v osm musíte být nastoupení v kanceláři a ospale usrkávat druhý šálek kávy. Tento harmonogram nepřihlíží k tomu, odkud dojíždíte, jestli vozíte děti do školy nebo kdy jste nejproduktivnější. Mnoho zaměstnanců tak od osmi do desíti pouze přežívá a se skutečnou prací začíná až mnohem později.

Je ovšem možné, že jste v posledních letech zaznamenali na vlastním pracovišti, že se někteří kolegové dostavují do práce později, nebo odchází domů chvíli po obědě. Také jste si mohli všimnout, zaměstnanců, kteří do práce nechodí vůbec, na rozdíl od e-mailů, které vám od nich chodí už před sedmou ranní.

Jinými slovy, pravděpodobně víte, že pružná pracovní doba a flexibilita v HR jsou na vzestupu a tušíte, jaký to má dopad na fungování a výsledky vašeho kolektivu. Pokud vás zajímá, jaké jsou obecné dopady na produktivitu a nebo jste ještě neměli možnost pocítit pružnou pracovní dobu na vlastní kůži, je tenhle článek pro vás to pravé. Podíváme se na zajímavou studii a řekneme si něco o tom, jak flexibilita působí na pracovní výkon.

Pružná pracovní doba – zákoník práce

Na úvod si uděláme malé právní okénko, abychom věděli, co rozumí pojmem „pružná pracovní doba“ zákoník práce.

Pružná pracovní doba je takový režim pracovních směn, při němž si zaměstnanec sám volí začátek, popřípadě i konec pracovní doby v rámci časových úseků stanovených zaměstnavatelem

Ve většině firem jde o jednoduché vymezení hodin, kdy musí být zaměstnanec k zastižení (standardně 10-14) a kromě toho je na zaměstnanci, jak si pracovní dobu rozvrhne. Měl by samozřejmě odpracovat 40 hodin týdně, jako každý jiný zaměstnanec na HPP, ale je na něm, jestli si přivstane, či přispí.

A kde se nám v zákoníku vlastně vzala osmihodinová pracovní doba jako taková? Její původ najdeme v Americe v roce 1914, kdy zavedl osmihodinovou strategii Henry Ford. Nutno dodati, že tomu předcházely vášnivé stávky, demonstrace a protesty zaměstnanců.

V Československu byla uzákoněna 19. prosince 1918. Ještě na začátku 18. století dělníci v práci trávili i 16 hodin denně. Po vyzkoušení osmihodinového modelu přišel prudký nárůst produktivity a výdělečnosti, který zapříčinil, že osmihodinovou pracovní dobu máme v krvi i o století později. Objevili jsme teď s pružnou pracovní dobou další způsob, jak maximalizovat úsilí zaměstnanců?

Jak pružná pracovní doba zlepšuje produktivitu zaměstnanců

Flexibilní pracovní podmínky a pružná pracovní doba nabízí řadu výhod jak zaměstnancům, tak i zaměstnavatelům. Alespoň podle studie publikované v britském deníku The Independent, ve které společnost AAT porovnávala 1500 zaměstnanců s flexibilní pracovní dobou a 500 zaměstnanců s klasickým modelem 9 to 5.

Tři čtvrtiny respondentů z „flexibilní“ skupiny uvedlo, že by se zdráhali opustit své současné pracoviště, pokud by jim nový zaměstnavatel neumožnil stejnou míru volnosti. Ukazuje se tedy, že flexibilita je mocným nástrojem, jak si udržet zaměstnance. Kromě toho 21 % „flexibilních“ zaměstnanců mělo pocit, že jsou mnohem produktivnější, než když pracovali konvenčně.

Nejdůležitější část výzkumu je ale zaměřená na spokojenost. Každý chytrý zaměstnavatel totiž ví, že nespokojený zaměstnanec rovná se špatný zaměstnanec. Zaměstnanci z flexibilní skupiny:

  • se cítili spokojenější, (38 %)
  • měli více času na rodinu, (36 %)
  • byli méně ve stresu. (35 %)
pružná pracovní doba, work-life ballance, rodina

Výhody pružné pracovní doby pro zaměstnavatele

V dnešním Česku, kde nabídka práce v mnoha oblastech převyšuje poptávku, si zaměstnavatelé v první řadě musí najít schopné zaměstnance a potom je udržet spokojené. K tomu může pružná pracovní doba významně napomoci. Zaměstnanci jsou díky ní totiž zdravější – psychicky i fyzicky. Napomáhá zdravému spánku, zaměstnanci jsou méně unavení a vystresovaní. Dokáží lépe koordinovat svůj čas a díky tomu je pro ně zvládání work-life ballance mnohem jednodušší. Ukazuje se dokonce, že jim dělá menší problém splňovat úkoly a odevzdávat práci včas!

Díky tomu, že si práci mohou rozvrhnout na hodiny, kdy jsou nejproduktivnější, stoupá jejich efektivita. Navíc tráví méně času povídáním si, brouzdáním po internetu nebo kouřením. Lépe se koncentrují.

Podporuje to rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem. A když zaměstnancům poskytnete více času na řešení jejich osobních záležitostí, budou v profesním životě oddanější. Důvěra, kterou do nich vložíte, se také promítne to vašeho vztahu. Zaměstnanci s pružnou pracovní dobou a příležitostnou prací z domova říkají, že mají pocit větší svobody a více věří svým nadřízeným. Mimochodem, flexibilní pracovní doba je třetím nejžádanějším firemním benefitem hned po bonusech a 13. platu. Nemusíte se tedy uchylovat k šíleným firemním benefitům, které vás přijdou na desetitisíce, aby vaši zaměstnanci byli spokojenější.

Šestihodinový pracovní den – švédský experiment

Na závěr si povíme o zajímavém experimentu, který provedla švédská vláda v letech 2016 a 2017. Po více než rok pracovaly sestry v domově důchodců v Göteborgu 6 hodin místo 8 za stejný plat. Experiment byl přísně kontrolován, přičemž byly údaje porovnávány s kontrolní skupinou v podobném zařízení.

Ukázalo se, že oněch 68 zdravotních sester se zkrácenou pracovní dobou si bralo dovolenou o polovinu méně často, než sestry, které pracovaly 8 hodin. Sestry byly také o 20 % šťastnější, měly více energie v práci i ve volném čase a k tomu všemu byly schopny dělat se svými pacienty dělat o 64 % více aktivit.

Bohužel, tyto výhody musely být, jak už to tak bývá, vyváženy nevýhodami, především finančními. Bylo nutné najmout 17 dalších zaměstnanců, což vedlo k vysokým nákladům pro švédské daňové poplatníky. Tato potřeba dalších zaměstnanců zvýšila náklady o zhruba 12 milionů švédských korun (téměř 30 miliónů Kč), ale asi polovina těchto nákladů byla údajně kompenzována snížením dnů nemocenské a volna.

Ačkoliv tedy švédský experiment potvrzuje to, čemu všichni chceme věřit, a sice že šestihodinová pracovní doba zvyšuje produktivitu, pravděpodobně je ještě předčasné se na ni těšit. Dokud náklady převažují výnosy, Švédi se do plošného zavedení kratší pracovní doby nepohrnou, a Češi už vůbec ne. Vypadá to, že si budeme zatím muset vystačit právě s pružnou pracovní dobou a zkrácenými úvazky, které zrovna zažívají boom.

Témata:

Jak být úspěšný Personalistika a lidské zdroje