Zaměstnavatel nemá na výplatu? O peníze nepřijdete, pomůže vám úřad práce | VímVíc.cz

Zaměstnavatel nemá na výplatu? O peníze nepřijdete, pomůže vám úřad práce

18. 04. 2018

Víte, co si počít v situaci, když se vás zaměstnavatel dostane do insolvence a vám se na účtu neobjeví výplata? Jakou formu má náhrada mzdy a co to jsou mzdové nároky? Čtěte dál.

Insolvence zaměstnavatele

Na výplatu máte nárok, i když se zaměstnavatele týká insolvence

Zákon o ochraně zaměstnanců upravuje situace, které mohou nastat, když se zaměstnavatel dostane do insolvence. Při platební neschopnosti jsou tak zaměstnanci chráněni a zákon jim zaručuje, že úřad práce jim zajistí náhradu mzdy. To, co zaměstnavatel zaměstnanci dluží, se souhrnně označuje jako mzdové nároky. Mezi ně patří výplata mzdy v řádném termínu, její náhrada (nevyčerpaný nárok na dovolenou), odstupné, náhrada ucházejícího platu nebo odměna plynoucí z dohody o pracovní činnosti. Naopak náhrada mzdy se nevztahuje na cestovní náhrady, stravenky, příspěvek na penzijní připojištění a další finanční benefity.

Pokud je se zaměstnavatelem zahájeno insolvenční řízení, zákon zajišťuje zaměstnancům ochranu a alespoň částečné naplnění jejich mzdových nároků.

Náhradu mzdy řeší úřad práce

Mzdové nároky, které zkrachovalý zaměstnavatel nevyplatil, řeší stát skrze úřad práce. Po zahájení insolvenčního řízení s firmou informuje insolvenční soud příslušný úřad práce. Obvykle se jedná o pracoviště, v jehož působnosti má firma nebo právnická osoba sídlo či majitel trvalé bydliště, pokud se jedná o podnikatele, který svou činnost vykonává na živnostenský list. Následně musí úřad práce na své úřední desce a na internetu zveřejnit údaje o zaměstnavateli. Počínaje tímto dnem, můžou zaměstnanci, kteří mají vůči zaměstnavateli mzdové nároky, žádat o jejich uspokojení po úřadu práce. Nejzazší datum žádosti je 5 měsíců a 15 dnů od zveřejnění těchto informací. V případě, že tato lhůta není dodržena, zaměstnanci už nemohou žádat náhradu mzdy po úřadu práce, ale jen po zaměstnavateli v rámci insolvenčního řízení.

Po vypsání insolvenčního řízení zveřejní úřad práce informace o zaměstnavateli a od té doby plyne lhůta 5 měsíců a 15 dnů, během nichž lze žádat o náhradu mzdy od úřadu práce.

Jaké formuláře je třeba k žádosti přiložit?

Pokud jste se dostali do situace, kdy budete žádat úřad práce o náhradu mzdy nebo další mzdové nároky, budete muset předložit dva formuláře. Jedná se o vyplněnou Žádost o uspokojení mzdových nároků a tiskopis Doložení mzdových nároků, který musí být od zaměstnavatele potvrzený. Oba tiskopisy musíte podat na úřad práce. Pokud se chcete vyhnout prodlevám, předložte je na pracovišti, pod které spadá váš zaměstnavatel. Nicméně i v případě, že tiskopisy podáte na jiném pracovišti, budou na daný úřad přeposlané. Buďte také připraveni na to, že budete muset doložit, jak dlouho jste pro zaměstnavatele pracovali, ať už v rámci pracovního poměru nebo na DPP.

Abyste měli nárok na náhradu mzdy, musíte úřadu práce předložit vyplněný formulář žádosti, tiskopis potvrzený zaměstnavatelem a doložit dobu trvání pracovního poměru.

Náhrada mzdy se vyplácí maximálně za 3 měsíce

V případě, že jste podali na úřad práce žádost o náhradu mzdy, výplata se týká maximálně třech kalendářních měsíců, které se odvíjejí od rozhodného období. Rozhodným obdobím se rozumí kalendářní měsíc, v němž bylo zahájeno insolvenční řízení, tři měsíce před ním a tři měsíce po něm. Je pouze jen na vašem rozhodnutí, za které tři měsíce si necháte mzdu od úřadu práce proplatit. Peníze od státu mohou dostat i bývalí zaměstnanci, pokud jim zaměstnavatel nevyplatil mzdy v měsících, které patří do rozhodného období. Každý, kdo chce uplatnit mzdové nároky, musí, respektive musel, mít se zaměstnavatelem podepsaný pracovní poměr, dohodu o provedení práce (s příjmem přes 10 000 Kč, který zakládá účast na zdravotním pojištění) nebo dohodu o pracovní činnosti.

Náhradu mzdy získáte maximálně za období 3 měsíců, které spadají do rozhodného období.

Kdo nemá nárok na náhradu mzdy

Zaměstnanci, kteří byli po dobu trvání rozhodného období statutárním orgánem firmy nebo jeho členem nemohou žádat o uspokojení mzdových nároků. Stejně jsou na tom zaměstnanci, kteří byli ve stejném období vlastníky minimálně poloviny majetku firmy. Zákon totiž vychází z předpokladu, že vrcholoví manažeři a vedoucí pracovníci se mohli na krachu firmy podílet a tudíž nemají na finanční výpomoc nárok.

Zaměstnanci, kteří se podíleli na vedení nebo vlastnění firmy v insolvenci, nemají právní nárok na náhradu mzdy.

Za jak dlouho a kolik bude náhrada mzdy

Kolik bude činit náhrada mzdy, závisí na několika faktorech, mimo jiné kam patříte v rámci platové tabulky. V roce 2018 se v rámci valorizace zvýšila částka náhradní výplaty, jejíž maximální výše je 35 300 Kč. V rámci náhrady mzdy vám úřad práce z výplaty automaticky strhne sociální a zdravotní pojištění a daň z příjmů stejným způsobem, jako by to udělal zaměstnavatel. Dále záleží výše mzdových nároků a doba, za kterou je uplatňujete, na tom, zda souhlasí s adekvátními informacemi od zaměstnavatele nebo insolvenčního správce. Pokud oba písemné výkazy souhlasí, dostanete od úřadu práce do 10 dnů vyjádření. V něm budou informace o době splatnosti a způsobu nahrazení mzdy. Pokud se ovšem údaje uvedené vámi a zaměstnavatelem či insolvenčním správcem neshodují, dostanete od úřadu práce náhradu mzdy jen v prokázané výši. V případě, že není možné výši mzdového nároku žádným způsobem prokázat, bude se rovnat vaše výplata od státu minimální mzdě.

Témata:

Platy a platové třídy Pracovní právo