Zdá se vám to jako sen? V novozélandské firmě zkusili tento experiment po dobu 2 měsíců. Zaměstnanci chodili do práce pouze 4 dny v týdnu, ale firma jim platila standardně za 5 dní. Výsledek? Větší efektivita a méně stresu mezi zaměstnanci. Rozhodně úspěch!
Revoluční experiment
Společnost Perpetual Guardian zkusila experiment na svých 240 zaměstnancích, kteří po dobu 2 měsíců chodili do práce pouze na 4 dny v týdnu. Zaplatila jim však standardně, jako kdyby do zaměstnání docházeli klasicky celých 5 dní v týdnu. Výsledek hlásí absolutní úspěch.
Společnost, která podniká v oblasti svěřeneckých fondů a územního plánování rozhodně neprohloupila. Výsledky, které po celou dobu monitorovali akademici, mluví jasně – nastolit rovnováhu mezi pracovním a osobním životem zvládlo 78 % zaměstnanců, tedy o 24 % více než před začátkem experimentu. Měření také ukázalo o 7 % méně stresu, a naopak více motivace, vyšší chuť do práce i zvýšenou produktivitu.
Kratší pracovní doba je více efektivní pro zaměstnance i firmy. Vede ke spokojenější atmosféře na pracovišti.
Inovace ze stran zaměstnanců
S nápadem na snížení počtu pracovních dní přišel sám majitel firmy Andrew Barnes. V podstatě vyšel svým zaměstnancům vstříc a chtěl jim tak poskytnout dostatek času na jejich osobní život. Síla myšlenky je v tom, že pokud jsme spokojeni v osobním životě, výrazně se to pak odrazí v tom pracovním a naopak. Když nejsme spokojeni, chodíme i do práce s nechutí a bez motivace. A to je něco, čemu chtěl Barnes zabránit. Snažil se tak vlastně zapracovat do firmy metodu work-life-balance, která je v zahraničí často praktikována.
Data, která vědci dali dohromady, ukazují, že zaměstnancům vzrostla produktivita práce a s tím i jejich spokojenost v osobním životě. Zajímavé je, že firma umožnila zaměstnancům, aby se sami podíleli na plánování tohoto experimentu. A to se samozřejmě na výsledcích firmy pozitivně promítlo. Zaměstnanci totiž navrhli řadu inovací, jež jim umožnily produktivnější a účinnější práci – od automatizace manuálních procesů až po omezení nebo úplně zrušení doby, kterou na internetu tráví za soukromými účely.
Pravdou je, že během standardní osmihodinové pracovní doby pracujeme v průměru jen 6 hodin efektivně. Hodně času strávíme buď povídáním s kolegy, na cigaretových pauzách nebo brouzdáním po webu. Snažíme se často pracovní dobu zaplnit všemožnými způsoby. Bojujeme tím proti našemu mozku, který je stejně schopen podávat efektivní výkony pouze v určitém časovém pásmu, které je stanoveno na dobu od 10 do 16 hodin. Brzké ranní porady v 8 hodin nebo večerní schůzky po 18 hodině už tedy často nemusí být produktivní.
Pracovní den je ideální začít v 10 hodin dopoledne. Lidské tělo je nastaveno určitým způsobem, který nemá smysl měnit a bojovat proti zajetému biorytmu.
Kratší pracovní doba snižuje nezaměstnanost
Krátká pracovní doba je v moderní společnosti spíše výjimkou, i když Evropané pracují v průměru méně hodin, než v ostatních vyspělých zemích světa. Opakem je Japonsko, Jižní Korea, USA či Kanada. Pro příklad uvedeme, že například ve Francii je zákonem stanovená pracovní týdenní doba 35 hodin, v Dánsku 37 a v Belgii 38. U nás v ČR jsme tradičně na 8 hodinách denně, stejně jako ve většině zemí Evropské unie.
Za zmínku rozhodně stojí skutečnost, co udělá snížení odpracovaných hodin s nezaměstnaností. Podle statistik z členských zemích EU, ve kterých během posledního desetiletí došlo ke snížení odpracovaných hodin, se snížil i počet nezaměstnaných o rovných 8 procent.
Ve Švédsku přechází na šestihodinový pracovní den. Dočkáme se této novinky i u nás?
Nic se nemá přehánět
Například v USA běžně lidé v práci stráví téměř 9 hodin denně. V Asii jsou běžné i pracovní soboty. Lidé, kteří však pracují více než 55 hodin týdně mají o 33 procent vyšší riziko výskytu mrtvice než ti, co pracují v rozmezí 35 až 40 hodin týdně.
Ideální je začít pracovat v 10 hodin. Dřívější počátek směny znamená, že lidé jsou stresováni nedostatkem spánku. Nemůžeme přece měnit cirkadiánní rytmy člověka, které se vyvíjely stovky let. Ve Švédsku to lidem dochází, a proto jako jedna z mála zemí zavádí pracovní dobu na 6 hodin denně. Navíc během šestihodinové pracovní doby si nemůžete dovolit jen tak bezcílně vysedávat. Více vás to motivuje k efektivní práci a víte, že se dříve uvidíte s rodinou nebo se budete věnovat svým vlastním aktivitám.
Experiment výše zmíněné firmy se zřejmě brzy převede do denní reality. Má totiž podporu nejen od zaměstnanců a šéfa firmy, ale také od novozélandského ministra pro pracovní vztahy.
Co bude dál?
Andrew Barnes hodlá získané poznatky předat správní radě a začít diskutovat o tom, jak tento nový model zabudovat do chodu firmy z dlouhodobého hlediska. On sám velice věří v pracovní dobu rozloženou pouze do 4 dní v týdnu a je přesvědčen, že uvedené nastavení může společnost změnit k lepšímu.
Více času s rodinou, partnerem a blízkým okolím se ukazuje jako jednoznačně pozitivní aspekt. Je vysoce pravděpodobné, že vám ubyde psychických problémů, pokud budete mít více času sami na sebe. Mysl se pak pročistí a vás zaplaví vlna nových nápadů – můžete být více inovativní ve firmě a práce vám půjde lépe od ruky. Ministr pro pracovní vztahy na Novém Zélandu navíc tento návrh rozhodně podpoří, protože podle něj je skvělé, když se firma snaží přizpůsobit svým zaměstnancům.
