Výpočet starobního důchodu 2019 | VímVíc.cz

Výpočet starobního důchodu 2019

08. 02. 2019

Víte, jak se vypočítá výše starobního důchodu? Otázka toho, jak vysoký bude starobní důchod, závisí i na vhodně zvoleném odchodu do penze. S výpočtem důchodu pro rok 2019 pomůže důchodová kalkulačka. Nemusíte se bát, že Váš důchod bude stagnovat. Probíhá totiž pravidelná valorizace důchodů.

Výpočet starobního důchodu

Starobní důchod výpočet online

Důchod se odvíjí od celkové doby důchodového pojištění a ročního platu, o jehož výši podává výkazy zaměstnavatel na Českou správu sociálního zabezpečení. Lidé, kteří pracují na živnostenský list, musí informovat ČSSZ sami. Pro rok 2019 se počítá odpracovaná doba od roku 1986 do roku 2017. Pro většinu zaměstnanců platí níže popsaný výpočet starobního důchodu a výjimky se vztahují například na policisty, hasiče, vojáky z povolání nebo vězně. Přesné číslo pomůže bez práce zjistit důchodová kalkulačka.

Starobní důchod se vypočítává z doby důchodového pojištění a výše ročních výdělků. Výše důchodu lze zjistit online nástrojem důchodová kalkulačka nebo podle vzorců.

Kdy vzniká nárok na odchod do důchodu?

Datum, kdy je možné odejít do důchodu, určuje věk odchodu do důchodu (Vd), který vzniká sečtením roků a měsíců a vychází z roku narození, které lze vyčíst z tabulky ČSSZ pro pojištěnce narozené mezi lety 1936 a 1971. Jiný věk je u mužů a jiný u žen, které se dělí do pěti kategorií podle počtu vychovaných dětí. Muži narození před rokem 1936 šli do důchodu v 60 letech a ženy s datem narození 1936 a méně odcházely do důchodu mezi 53 až 57 lety. Lidé narození po roce 1971 mají nárok na odchod do důchodu v 65 letech. Datum nároku na odchod do důchodu (DAT) vzniká součtem věku odchodu do důchodu, který je uvedený v tabulce, a data narození.

Datum nároku na odchod do důchodu se určuje podle data narození a údajů v důchodové tabulce. Ženy mohou odejít do důchodu dříve než muži a na datum má u nich vliv počet vychovaných dětí.

Délka důchodového pojištění

Důležitá je také doba, po kterou byl zaměstnanec pojištěný. Celková doba zaměstnanosti od začátku zaměstnanosti do DAT je úhrn dnů, v nichž byla daná osoba zaměstnána. Počítá se sem i náhradní doba zaměstnání, jako je nemocenská, dovolená (u které byl řádný nárok na dovolenou), mateřská, vojenská služba, nezaměstnanost v případě, že je pojištěnec evidovaný na úřadu práce apod. Započítávají se i úspěšně absolvované školy (pouze prvních 6 let, až od 18 let a jsou zhodnoceny pouze 80% sazbou). Studium se počítá od 1. září v roce nástupu do školy do závěrečného vysvědčení včetně prázdnin. Aby vznikl nárok na důchod, je potřeba mít v roce 2018 placené pojištění po dobu 34 a více let. Doba se vypočítává ve dnech a s ohledem na přestupné roky. Naopak do doby důchodového pojištění nepatří doba mezi vydáním závěrečného vysvědčení nebo ukončením vojenské prezenční služby a nástupem do zaměstnání, případně doba mezi zaměstnáními.

Délka důchodového pojištění je důležitá pro nárok na důchod. V roce 2018 činí doba povinného pojištění 34 a více let a počítá se sem i náhradní doba zaměstnání.

Hodnoty důležité pro výpočet

Aby bylo možné starobní důchod vypočítat, je potřeba znát několik vstupních hodnot, které vždy ke konci roku zveřejní Ministerstvo práce a sociálních věcí. Pro výpočet je potřeba znát všeobecný výpočtový základ, přepočítavací koeficient pro jeho úpravu, první a druhou redukční hranici a základní výměru pro důchod. V roce 2018 se základní výměra pro důchod zvýšila o 150 korun a počítají se pouze příjmy od roku 1986 do roku 2017. Určení výpočtového základu (VPZ) pak ovlivňuje vyměřovací základ (hrubý roční plat za daný rok) vynásobený koeficientem nárůstu a vyloučené dny (dny, ve kterých nebylo placené pojistné, například neplacené volno, neschopenka, nezaměstnanost bez přihlášení na úřadu práce apod.). Všechny tyto údaje jsou uvedené v osobním listu důchodového pojištění, o který lze zažádat na ČSSZ. Při předčasném nebo pozdějším odchodu do penze se důchod procentuálně zvyšuje nebo snižuje.

Ministerstvo práce a sociálních věcí každý rok vyhlašuje hodnoty, které jsou potřebné pro výpočet důchodu, který se počítá z příjmů od roku 1986.

Předdůchody

Předdůchod není to samé jako předčasný důchod. Do předčasného důchodu lze odejít v případě, že zaměstnanec pracoval minimálně 35 let a měl zaplacené sociální pojištění. Takovému člověku pak platí důchod Česká správa sociálního zabezpečení. Taková výjimka platí například pro horníky, kteří můžou odejít do důchodu o 7 let dříve, než je stanovený důchodový věk. Oproti tomu předdůchod je spíše luxus, který je možné si dopřát, pokud má člověk na účtu minimálně přes dvěstětisíc korun (pro rok 2018). Stát nic nepřispívá, pouze platí zdravotní pojištění a předdůchod vyplácejí penzijní spořitelny z fondů.

Možnost předdůchodu byla uvedena v platnost v roce 2013 v rámci důchodové reformy. Zatím je předdůchod možný pouze, když si zaměstnanec sám spoří nebo mu na penzijní spoření přispívá firma. Důchodová komise chce v budoucnu zavést pro zaměstnavatele povinnost, aby ze zákona přispívaly na penzijní pojištění svých zaměstnanců, kteří vykonávají náročné profese. Nevýhoda předdůchodu spočívá v tom, že nelze platby od penzijní spořitelny zastavit ani přerušit. V podstatě se tak čerpají prostředky, které by mohly být použity na přilepšení ke starobnímu důchodu. Výhodou je, že lze v předdůchodu podnikat nebo být zaměstnaný. Pro případ úmrtí lze při sjednávání předdůchodu určit, komu peníze z penzijního spoření připadnou. V opačném případě se úspory stanou předmětem dědického řízení.

Témata:

Platy a platové třídy