Řetězce budou muset poskytovat informace o vyhozených potravinách | VímVíc.cz

Řetězce budou muset poskytovat informace o vyhozených potravinách

21. 05. 2018

Plýtvání jídlem je stále více společensky reflektovaný fenomén. Nově na něj zareagoval i Evropský parlament, který v dodatku ke směrnici o odpadech schválil od roku 2020 pro státy Evropské unie povinnost sbírat data o vyhozených potravinách.

Můj obrázek

Tisíce tun vyhozeného jídla

Všechny české obchodní řetězce ve svých statistikách tvrdí, že potraviny, které skončí v popelnici, tvoří jen zlomek procenta prodaného zboží. Nikde však nejsou k dispozici konkrétní údaje. Jediným obchodem, který přesná čísla sám od sebe zveřejňuje, je řetězec Tesco. Zástupci nejrůznějších iniciativ, které se zabývají tím, jak omezit plýtvání jídlem, se shodují, že tato data jsou nezbytně nutná. Bez nich nebude možné vyhodnotit situaci a navrhnout možná řešení. Kromě toho uvádějí, že obchodní řetězce vyhazují mnohem více potravin, než přiznávají. To se týká také zemědělců, kteří kvůli přísným regulím zaorávají ovoce a zeleninu zpět do země.

Tesco je jediným obchodním řetězcem, který zveřejňuje konkrétní údaje, kolik tun odpadu ročně vyhodí. Pro efektivní řešení problému by ale bylo potřeba mít k dispozici data od všech prodejců.

Kulaté jablko, rovná okurka

Právě ovoce a zelenina jsou z potravin nejproblematičtější. Kromě toho, že musí naplňovat nejvyšší kritéria, co se čerstvosti týče, přísné požadavky se vztahují také na jejich velikost a tvar. Existují sice řetězce, jako je například Tesco, Penny Market nebo internetový obchod rohlik.cz, které prodávají tzv. křivou zeleninu, která tyto požadavky nesplňuje, nicméně přesto končí neuvěřitelné množství ovoce a zeleniny v popelnicích. Představu o tom, jaké jídlo se v obchodních řetězcích nejvíce vyhazuje, si lze udělat ze zveřejněných statistik Tesca. To v roce 2017 vyprodukovalo něco málo přes 38 tisíc tun potravinového odpadu ve složení:

  • 34 % ovoce a zeleniny
  • 26 % pečiva
  • 10 % hotových jídel
  • 8 % mléčných výrobků
  • 7 % masa a ryb
  • 7 % zboží v pokladní zóně
  • 5 % trvanlivých potravin
  • 2 % alkoholu

Součástí dodatku ke směrnici je také dobrovolná možnost přihlásit se k závazku ke snížení potravinového odpadu. Ministerstvo zemědělství České republiky se zatím nevyjádřilo, zda se k výzvě přidá nebo ne. Tento závazek by měl zahrnovat celý potravinový řetězec a ztráty, které v rámci něho vznikají. Podle množství států, které se k iniciativě dobrovolně připojí, pak v budoucnu Evropská unie zavede povinné kvóty na množství vyhozeného jídla.

Potraviny jsou často vyhazovány kvůli přísným regulím, které se vztahují nejen na jejich čerstvost ale také na tvar a velikost. EU do budoucna zvažuje kvóty na vyhazování potravin.

Potravinová banka snižuje plýtvání

Zásadní mezník, který snížil potravinový odpad produkovaný obchodní řetězci, vyšel ze zákona. Díky němu mají obchodní řetězce s prodejní plochou přes 400 metrů čtverečních povinnost darovat neprodané potraviny, které nejsou zkažené, potravinovým bankám. Podle údajů České federace potravinových bank spolupracuje přes 800 obchodů a 8 logistických center. Celkově se tak jedná o přibližně 70 % všech prodejců potravin. Diskontní řetězec Lidl nabízí možnost, aby si jakákoli potravinová banka vyzvedla zboží přímo v jeho skladech. Občas se ale stává, že potravinové banky nemají prostředky na uskladnění zboží ve správných podmínkách.

Velké obchodní řetězce mají ze zákona povinnost věnovat neprodané a nezkažené potraviny potravinovým bankám.

Minimální doba trvanlivosti

Potravinová banka dostává od obchodního řetězce hlavně trvanlivé zboží, protože takové potraviny je možné konzumovat po uplynutí minimální doby trvanlivosti. Nedostatkové je naopak čerstvé zboží. To mohou potravinové banky přijmout nejpozději dva dny před datem spotřeby. Nikdo totiž řetězcům nepřikazuje, aby zboží s minimálním datem spotřeby darovaly potravinové bance včas. Mohou jej klidně prodávat do uplynutí trvanlivosti a pak jej jako zkažený vyhodit. Co prodejce to jiná strategie. Například obchodní řetězce Tesco nebo Globus jsou v darování čerstvým potravin otevřené. Spolupráce obchodů a potravinových bank funguje především u větších řetězců. Lokální a menší prodejci zatím potraviny příliš nedarují.

Problém je v nejednotném označení trvanlivosti potravin. Minimální datum trvanlivosti je doporučení, do kdy by se měly dané potraviny zkonzumovat. Označení „spotřebujte do“ označuje čerstvé potraviny. Problém je v tom, že někteří výrobci nepoužívají označení správně a někdy tak končí potraviny v popelnici jen kvůli špatnému označení. Napříč Evropskou unií také neexistuje jednotný systém, jak trvanlivost potravin označovat. Někteří výrobci dokonce používají různé způsoby uvádění data spotřeby v různých zemích, kam potraviny exportují.

Potravinové banky mohou přijmout trvanlivé zboží i po uplynutí minimální trvanlivosti a čerstvé zboží maximálně dva dny před tím, než projde.

Zero waste

Podle statistik se ve všech zemích Evropské unie vyhodí téměř 90 milionů tun potravin. Nemohou za to jen obchody nebo dlouhý potravinový řetězec. Ovlivnit plýtvání jídlem je možné i na individuální úrovni. Stačí dodržovat pár základních pravidel a návyků. Před několika lety vznikla filozofie Zero Waste, určitá forma životního stylu, který se snaží minimalizovat odpad na minimum. Hlavní postava této myšlenky, Bea Johnson, dokáže se svou čtyřčlennou rodinou za rok vyprodukovat pouze 1 kilogram odpadu.

Snaha o Zero waste je spíše pokusem o udržitelnost a zodpovědnost vůči životnímu prostředí, než dogmatický příkaz produkovat minimum odpadu. Ve své podstatě se zakládá na věcech, které každý alespoň trochu ekologicky smýšlející člověk do určité míry dělá. Největší úspora pro běžného člověka je pořídit si cestovní lahev a pít vodu z kohoutku, než si každý den kupovat PET lahve s nápoji. Mnoho kaváren už dnes nabízí možnost odnést si ranní kávu ve svém termo hrnku místo jednorázového kelímku. Životní prostředí také ušetří vlastní nákupní tašky a pytlíky na pečivo, zeleninu a ovoce. Tuto tendenci podpořily i samotné supermarkety, které přestaly dávat igelitové tašky zadarmo. Také správné uložení potravin do lednice a spíže dokáže zpomalit kažení jídla.

Témata:

Pracovní právo