Přečerpaná dovolená – Jak tuto situaci řešit? | VímVíc.cz

Přečerpaná dovolená – Jak tuto situaci řešit?

18. 04. 2018

Dostali jste se do situace, kdy se setkáváte s pojmem přečerpaná dovolená? Takový problém řeší zákoník práce, ani tak ale nejde o proces bez komplikací. Jak takový proces probíhá si přečtěte v našem článku.

Přečerpaná dovolená

Přečerpanou dovolenou řeší zákoník práce

Co vlastně pojem přečerpaná dovolená znamená? V praxi jde o případy, kdy si zaměstnanec vybere předčasně dovolenou, na kterou mu ale v budoucnu zanikne nebo ani nevznikne nárok. Konkrétním příkladem může být situace, kdy si zaměstnanec vybere tedy předčasně dovolenou a poté ukončí pracovní poměr. V takovém případě tedy na dovolenou nemá nárok.

Řešení takové situace dle zákoníku práce zní vcelku jasně a srozumitelně. Ten říká, že za řádnou dovolenou přísluší zaměstnanci náhrada ve výši jeho průměrné mzdy. Pokud si vybral dovolenou předčasně a následně na ni ztratil nárok, je povinen vyplacenou náhradu mzdy vrátit. Zaměstnavatel má potom právo strhnout výši náhrady zaměstnanci ze mzdy, a to i bez jeho souhlasu, resp. bez uzavření dohody o srážce ze mzdy.

Ačkoliv zní toto řešení jednoduše, jak tomu obvykle bývá, ani zde se neobejdeme bez komplikací.

V případě zániku nároku na dovolenou může zaměstnavatel strhnout zaměstnanci výši náhrady ze mzdy, a to i bez jeho souhlasu.

Inventura dovolené

Inventura dovolené, kterou provádí zaměstnavatelé koncem roku, vždy odhalí jak nevyčerpané, tak ty přečerpané dovolené. U těch nevyčerpaných je postup jednodušší, stačí je totiž převést do dalšího roku. Ty přečerpané je třeba, jak bylo zmíněno již v minulém odstavci, vrátit.

V minulosti šlo o ještě nepříjemnější postup, než dnes. Do roku 2015 musela být přečerpaná dovolená opravena již v daném měsíci, kdy nastala. Větší komplikací ovšem bylo, že se jednalo o neplacené volno, jelikož nárok na dovolenou nebyl. Nedalo se tedy požadovat po zaměstnanci vrácení jakékoliv částky, protože žádnou náhradu ani nedostal. Přečerpané volno ale musel nějak nahradit, a to tím způsobem, že byl povinen uhradit za dny volna zdravotní pojištění.

Dnes se tedy na přečerpání dovolené přijde většinou na konci roku, jeho řešení tedy nastává v prosinci. Druhou variantou je, že ukončíte pracovní poměr, v takovém případě nastává řešení samozřejmě okamžitě.

Při srážce ze mzdy můžete úplně zapomenout na pojem čistá mzda, kalkulovat se totiž bude s hrubou mzdou. Důvodem je snížení zdanitelného příjmu a vyměřovacího základu, což je důležité pro odvod sociálního a zdravotního pojištění. Tato výhoda je stěžejní především pro zaměstnavatele, kterému se sníží mzdové náklady.

Přečerpaná dovolená se řeší na konci kalendářního roku nebo v době rozvázání pracovního poměru.

Přečerpaná dovolená a zdravotní pojištění

Na zdravotní pojištění jsme již okrajově narazili. Od roku 2015 se v rámci přečerpání dovolené tato hodnota nenavyšuje, zaměstnavatel tedy musí zajistit stálost minimálního vyměřovacího základu zaměstnance. Pokud je tedy po snížení hrubé mzdy zaměstnancův plat nižší než nejnižší vyměřovací základ, musí být odvedeno zdravotní pojištění alespoň z jeho hodnoty.

Přečerpaná dovolená a sociální pojištění

Nyní narazíme na sociální pojištění, kde už to přestává být jednoduché. Jak jsme již říkali, pokud si zaměstnanec vybere předčasně dovolenou, na kterou následně nemá nárok, je povinen náhradu, kterou získal, vrátit zaměstnavateli. Problém je ale v tom, že z této částky již bylo odvedeno sociální pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

A zde se dostáváme k potencionální komplikaci. Vycházet musíme z definice vyměřovacího základu. Ten je jednoduše řečeno úhrnem příjmů, které podléhají zdanění v ČR. Jsou tedy předmětem daně z příjmu fyzických osob a nejsou od této daně osvobozeny. Po vrácení výše náhrad za přečerpanou dovolenou již tedy nejde o zdanitelný příjem zaměstnance, který by se dal počítat do vyměřovacího základu.

Problém je, pokud je inventura dovolené provedena v prosinci a zaměstnavatel v tento měsíc neměl žádný příjem například kvůli nemoci. Zaměstnavatel nemůže provést srážku ze mzdy, jelikož vyměřovací základ je úhrnem příjmu, které jsou v tomto případě nulové a nemůžou se dostat díky srážce do záporných hodnot.

Se sociálním pojištěním se pojí více komplikací, než se zdravotním. Tam může dojít i k opravnému přehledu pro OSSZ.

Opravný přehled OSSZ

Povinnost zaměstnavatele odeslat na OSSZ opravný přehled se odvíjí od dvou možných případů. Ty jsou následující:

  • Vyměřovací základ se snižuje v měsíci, kdy bylo plnění vráceno formou srážky – V tuto chvíli jde o případ, kdy zaměstnanec získal u zaměstnavatele příjmy zahrnované do vyměřovacího základu, ze kterých byla učiněna mzdová srážka. V takovém případě není zaměstnavatel povinen odesílat OSSZ opravný přehled. Na přehledu je totiž vykázán již snížený úhrn vyměřovacího základu.
  • Vyměřovací základ se snižuje v měsíci, do něhož bylo plnění zaměstnanci účtováno – Zde se jedná o případ, kdy se nepostupovalo podle předchozí možnosti nebo nedošlo k úplné kompenzaci náhrady. Mluvíme tedy o situaci, kdy nemá zaměstnavatel žádné zdanitelné příjmy nebo jsou nižší než celková suma náhrady. Znovu bychom tak mluvili o záporných hodnotách, které nejsou možné. V tuto chvíli tedy musí zaměstnavatel podat opravný přehled za měsíc, kdy došlo k přečerpání dovolené. Zároveň musí s opravenými údaji udat důvod podání opravného přehledu.

S takovou opravou souvisí i další komplikace. Když dochází k opravě v měsíci , kdy dochází k zúčtování řádné dovolené, dotkne se to zdanitelných příjmů i zdravotního pojištění. Zaměstnavatel pak musí podat novou přílohu k žádosti o dávky na nemocenské pojištění. Dále oprava ovlivňuje také již vyplacenou náhradní mzdu.

Témata:

Nastartuj kariéru Ze života firem a kanceláří Cestování a dovolené