Neplacené volno a jak ho získat | VímVíc.cz

Neplacené volno a jak ho získat

04. 05. 2018

Vyčerpaný nárok na dovolenou, řešení osobních problémů, složité životní období, prodloužení mateřské, to jsou nejčastější důvody, proč lidé žádají o neplacené volno. Jeho čerpání ale má svá pravidla.

32

Neplacené volno z hlediska zaměstnavatele

Termín neplacené volno není v zákoníku práce nijak definovaný a tak záleží konkrétní čerpání na dohodě zaměstnance a zaměstnavatele, který jej může i nemusí povolit. Zcela jistě bude žádost hodnocena na základě množství práce či zakázek, možnosti zástupu, případně jak neodpracovaná pracovní doba ovlivní stav provozu. Obecně ale platí, že se zaměstnavatelé se snaží na žádost o neplacené volno odpovědět kladně. Někteří zaměstnavatelé řeší neplacené volno vnitřními předpisy nebo kolektivní smlouvou, v nichž jsou stanovené konkrétní podmínky.

Nic jako neplacené volno v zákoníku práce neexistuje a tak vše záleží na dohodě zaměstnance a zaměstnavatele, kteří mohou situaci řešit individuálně nebo kolektivní smlouvou.

Zákonný nárok zaměstnance

Pro případ, že zaměstnanec má vyčerpaný nárok na dovolenou nebo jej naopak nechce zbytečně čerpat, existuje v zákoně ustanovení, které mu umožňuje podat žádost o neplacené volno. Automatický nárok na neplacené volno nevzniká. Jedná se o možnost dostat tzv. volno pro jiné osobní překážky v práci a zaměstnavatel je povinen zaměstnanci volno poskytnou. V některých takových případech má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy, což se ale neplaceného volna netýká. Na náhradu mzdy je nárok například při návštěvě lékaře nebo doprovodu rodinného příslušníka k lékaři, svatba, pohřeb apod. Volno bez nároku na náhradu mzdy, které ale zaměstnavatelé většinou schvalují, lidé často čerpají za účelem studia nebo péče o děti.

Na neplacené volno se dá vztáhnout ustanovení, které definuje volno pro osobní důležité překážky. V případě neplaceného volna nemá zaměstnanec nárok na náhradu mzdy, které toto ustanovení v některých případech zajišťuje.

Zdravotní pojištění

Pokud si zaměstnanec, za kterého platí zdravotní pojištění zaměstnavatel, vezme neplacené volno, není mu vyplácena mzda, a proto si musí zdravotní pojištění hradit sám. Když taková situace nastane, zaměstnavatel musí zjistit, jestli měl zaměstnanec za měsíc takový příjem, který by odpovídal hranici minimálního vyměřovacího základu. Podle něj se pak odvíjí doplácená částka. Rozhodující je také délka neplaceného volna a platové třídy, do kterých zaměstnanci spadají.

Lidé na neplaceném volnu nedostávají plat, a proto si musí zdravotní pojištění v této době hradit sami v případě, že mají plat nižší než minimální mzda.

Sociální pojištění

V případě, že člověk nemá žádné příjmy, nemusí si povinně platit sociální pojištění. Nicméně tento výpadek se projeví v budoucnu na starobním důchodu. Čím déle si na něj zaměstnanec přispívá, tím vyšší bude výsledná suma. Neplacené volno nepatří do doby vyloučené a tím pádem se strávená doba nepoužije pro výpočet důchodu.

Při neplaceném volnu není nutné platit sociální pojištění, ale tato doba nebude použita pro výpočet důchodu.

Daně

Po dobu, kdy člověk čerpá neplacené volno a není mu vyplácena mzda, nemusí platit daň z příjmů fyzických osob. Daň, kterou za zaměstnance odvádí zaměstnavatel, bude v konečném souhrnu nižší o neodpracované dny v rámci neplaceného volna. Na ostatní daně se toto pravidlo nevztahuje a je potřeba je řádně uhradit.

Při čerpání neplaceného volna nedostává zaměstnanec plat, díky čemuž po danou dobu neplatí daň z příjmu.

Finanční ztráta

Nakolik vyjde neplacené volno je přímo úměrné tomu, na jak dlouho je čerpané. Je tu samozřejmě absence platu ve dnech, kdy zaměstnanec nepracuje. V případě, že trvá jen pár dní, měsíční hrubá mzda bude pravděpodobně vyšší než minimální mzda. V takovém případě se na zdravotním pojištění nedoplácí. V opačném případě je nutné dopočet zdravotního pojištění provést a rozdíl mezi minimálním odvodem zdravotní pojišťovně doplatit. Většinou tak činí zaměstnavatel, který částku odečte zaměstnanci z platu. Kromě toho je tu také výše zmiňovaná doba, která se nezapočítá do budoucího důchodu.

Na druhou stranu zákon povoluje v rámci neplaceného volna brigády či přivýdělky u jiných zaměstnavatelů. Typicky si takto přivydělávají ženy, které zůstaly po rodičovské dovolené v domácnosti. Pokud celodenně pečují o jedno dítě do věku 7 let nebo dvě děti do věku 15 let, zdravotní pojištění za ně platí stát. Obvykle se jedná o krátkodobé přivýdělky povětšinou na dohodu o provedení práce.

Neplacené volno se prodraží o nevyplacenou mzdu, případnou nutnost doplatit zdravotní pojištění a dobu, která se nezapočte pro výměr důchodu. Naopak v neplaceném volnu je možné si přivydělávat.

Neplacené volno má svá rizika

V rámci neplaceného volna může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď. Nejde totiž o zákonem stanovenou ochrannou dobou, jak ji uvádí zákoník práce. Ochrana zaměstnance není zaručena ani v případě onemocnění. Pokud se tak stane v rámci neplaceného volna, nevzniká nárok na náhradu mzdy během prvních dvou týdnů neschopnosti.

Během neplaceného volna může zaměstnanec dostat výpověď, protože není zákonem chráněný. V případě nemoci nemá nárok na náhradu mzdy.

Žádost o neplacené volno

Žádost o neplacené volno nemá žádnou stanovenou formální podobu a může proběhnout klidně i ústně. Nicméně jako u všech dohod je lepší mít všechno černé na bílém. Obě dvě strany si budou moci v případě nejasností ověřit, na čem se dohodli, a nebudou vznikat zbytečné neshody. Žádost o neplacené volno by měla obsahovat:

  • Celé jméno, kontaktní údaje, pracoviště / oddělení a pracovní pozici
  • Datum od kdy do kdy je žádáno o neplacené volno a odůvodnění
  • V případě, že zaměstnavatel nemá své vlastní předpisy, způsob, jaký se bude hradit zdravotní pojištění (případně odůvodnění, proč se na zaměstnance tato povinnost nevztahuje)
  • Žádost o písemné vyjádření
  • Podpis, datum a místo

Témata:

Pracovní právo Ze života zaměstnanců