Nárok na dědictví aneb jak probíhá dědické řízení | VímVíc.cz

Nárok na dědictví aneb jak probíhá dědické řízení

15. 12. 2020

Se smrtí blízké osoby přichází i jisté byrokratické povinnosti: pohřebné, dědické a pozůstalostí řízení. Vše začíná vystavením úmrtního listu a poté je třeba počkat, až pozůstalé osloví notářská kancelář. Pokud je sepsaná závěť nebo pozůstalí ví, že bude potřeba něco dořešit, většinou se na notářskou kancelář obrací již sami. Ať tak či onak, vždy je lepší, když pozůstalí/rodina drží spolu a vzájemně si pomohou a vyjdou si vstříc. Velmi často se ale stává, že jsou pozůstalí v určitém nesouladu a poté se může pozůstalostní řízení velmi protáhnout. Dědické řízení v sobě nezahrnuje pouze majetek a peníze, zdědit mohou pozůstalí také dluhy a další nepříjemné povinnosti. Jak probíhá dědické řízení? Na co by se měli pozůstalí připravit? Jak postupovat, pokud chce pozůstalý dědictví odmítnout?

Dědictví v České republice

Jak probíhá dědické řízení v České republice? Na co by se měli pozůstalí připravit? Dědické řízení, neboli řízení o pozůstalosti, se řadí mezi nesporné občanskoprávní řízení. V rámci dědického řízení je zjišťováno, zda a jaký majetek zůstal po zemřelém. Dále dědické řízení určuje, kdo jsou dědici po pozůstalém. Tyto fakta jsou prověřována i v případě, že po sobě zemřelý zanechal závěť. Dědictví ze zákona v sobě zahrnuje veškerý majetek, ale i dluhy, zemřelého.

Nejčastěji pozůstalé v České republice zajímá, zda mohou přijmout majetek a odmítnout dluhy po zemřelém? Toto není možné. Pokud pozůstalý přijme po zemřelém majetek, přijímá také dluhy. Dědictví ze zákona ale umožňuje odmítnutí dědictví. Není ale možné přijmout pouze majetek a dluhy odmítnout.

Kdy začíná dědické řízení?

Proces dědictví začíná v momentě, kdy lékař konstatuje smrt a tato skutečnost je oznámena příslušnému matričnímu úřadu. Kopii úmrtního listu a informace o tom, kdo zaplatil pohřeb, poté matriční úřad odesílá k soudu, který zahájí pozůstalostní řízení. Soud určí notáře, který celé dědické řízení povede. Tento proces je uskutečněn vždy, protože dědické řízení musí proběhnout i u zemřelých, kteří po sobě nezanechali žádný majetek a dluhy.

Není nutné notáře kontaktovat, přidělený notář bude pozůstalé kontaktovat sám. Notář zahájí dědické řízení předběžným šetřením, kde se bude snažit shromáždit co nejvíce informací o zemřelém. Většinou je kontaktována osoba, která vypravila pohřeb, protože se předpokládá, že tato osoba bude znát všechny potřebné informace. Notář poté musí všechny tyto informace náležitě ověřit a zjistit, zda existují ještě další skutečnosti, které jsou pro dědické řízení podstatné. Notář si musí také ověřit, zda existuje nějaká závěť, dědická smlouva nebo listina o vydědění.

Tento proces předběžného šetření trvá obvykle 2 až 3 měsíce. Poté notář zorganizuje tzv. konečné jednání, kterého by se měly účastnit všechny osoby, kterých se dědické řízení přímo týká. Je zde shrnut všechen majetek a dluhy zemřelého a pozůstalí jsou informováni o možnosti odmítnutí dědictví. Pozůstalý se také může vzdát svého dědictví ve prospěch někoho jiného.

V momentě, kdy jsou všechny formality vyřízeny, dojde k uzavření dohody o vypořádání dědictví. Tím je dědické řízení ukončeno.

Jak se rozděluje dědictví?

Nejčastěji pozůstalé zajímá, jak se rozděluje dědictví v České republice? Kdo může být v České republice dědicem? V České republice může být dědicem fyzická osoba, právnická osoba nebo stát. Další zajímavostí je například i to, že dědicem může být také ještě nenarozené dítě.

Kdo nemůže být dědicem? Dědictví ze zákona také definuje, kdo nemůže být příjemcem dědictví:

  • osoba, která se dopustila trestného činu na zemřelém či na jeho příbuzném,
  • osoba, jež zištně manipulovala s poslední vůlí zemřelého,
  • osoba, jež se na zemřelém dopustila domácího násilí,
  • vdova/vdovec, který je v době smrti se zemřelým v rozvodovém řízení,
  • osoba, jež je v době smrti zbavena rodičovské péče.

Dědictví ze zákona definuje, že výše zmíněné osoby nemohou být účastny dědictví, ale pokud jsou tyto osoby zapsány v závěti či dědické smlouvě, je velmi těžké jejich nárok na dědictví anulovat.

Dědictví ze zákona

Tzv. dědictví ze zákona, neboli dědické řízení ze zákona, nastává v okamžiku, kdy zemřelý během svého života nijak neovlivnil rozdělení svého majetku, tedy nenapsal závěť ani dědickou smlouvu. V tomto případě probíhá dědické řízení podle posloupnosti. Jak se rozděluje dědictví podle posloupnosti:

  • Dědické řízení 1. třída: děti a manžel/ka,
  • dědické řízení 2. třída: rodiče zemřelého a osoby, které s ním žily v domácnosti po dobu alespoň jednoho roku,
  • dědické řízení 3. třída: sourozenci zemřelého,
  • dědické řízení 4. třída: prarodiče zemřelého,
  • dědické řízení 5. třída: prarodiče rodičů zemřelého,
  • dědické řízení 6. třída: vnuci/vnučky sourozenců zemřelého a děti prarodičů zemřelého.

V každé třídě jsou ale určité podmínky, které musí být splněny, aby mohl být nárok na dědictví uplatněn. V 1. třídě, pokud zemřelý nemá potomky, nemůže manželka dědit sama a automaticky se přechází ještě do 2. a dalších tříd. Ve 2. třídě například nemůže osoba žijící ve stejné domácnosti se zemřelým dědit sama, musí být i další dědici, jinak se automaticky přechází do 3. třídy. Ve 3. třídě mohou také dědit potomci sourozenců zemřelého. Ve 4. třídě dědí všichni rovným dílem. Dělení dědictví v 5. třídě pak probíhá tím způsobem, že jednu půlku získají prarodiče otce zemřelého a druhou prarodiče jeho matky. 6. třída je poslední kategorií pro dědické řízení.

Odmítnutí dědictví

Jak již bylo řečeno, dědictví nezahrnuje pouze majetek, ale týká se i dluhů a dalších závazků, které po sobě zemřelý zanechal. Dluhy se dědí stejným způsobem jako majetek. Dědici mohou dědictví odmítnout. Odmítnutí dědictví lze ale pouze dohromady, tedy musí se odmítnout majetek i dluhy. Není možné zdědit majetek a odmítnout dluhy.

Odmítnutí dědictví je nejčastěji doporučováno, když jsou dluhy vyšší jak děděný majetek. V tomto případě je doporučováno odmítnutí dědictví. Některé rodiny nechtějí odmítnout dědictví (i s dluhy) z úcty k zemřelému, ale je zde potřeba myslet na zabezpečení své vlastní rodiny. S rozhodnutím, jak s dědictvím naložit, nejvíce pomůže tzv. soupis pozůstalosti. Soupis pozůstalosti je seznam veškerého majetku, který po zemřelém zůstal. Soupis pozůstalosti vyhotovuje notář.

Dědická daň

Pozůstalé také zajímá, zda budou muset platit tzv. dědickou daň. Dědictví je od dědické daně osvobozeno, pokud se dědici nachází v 1. až 6. třídě dědictví ze zákona. Pokud se ale zemřelý rozhodne podarovat osoby, které nejsou v přímé ani vedlejší linii rodinného rodokmenu, bude majetek/dědictví daněno jako příjem fyzických osob 15% sazbou. Dále, pokud pozůstalý zdědí nemovitost, která má hodnotu vyšší jak 5 000 000 Kč, je nutné zaplatit také daň z nemovitosti.

článek je uzamčen
Zadejte svůj e-mail pro otevření článku.
nebo

Témata:

Ze života zaměstnanců Investice a spoření