Má čtyřdenní pracovní týden budoucnost? | VímVíc.cz

Má čtyřdenní pracovní týden budoucnost?

16. 03. 2020

Komu by se nelíbilo chodit do práce jen od pondělí do čtvrtka a mít třídenní volno? Do Česka před rokem dorazil nový trend: čtyřdenní pracovní týden. Na tuzemském pracovním trhu ho začalo testovat hned několik firem a někde se i uchytil. Má ale tato inovace v naší zemi budoucnost? Někteří zaměstnavatelé o čtyřdenním pracovním týdnu začali uvažovat, najdou se i tací, kteří ho odsuzují. Někde může o den kratší pracovní doba fungovat takřka bez problému, v některých profesích její uplatnění ale není možné.

Má čtyřdenní pracovní týden budoucnost?

Co je čtyřdenní pracovní týden?

Před několika lety se to ještě zdálo nemyslitelným. Skutečnost, že by za stejně vysokou mzdu zaměstnanci končili pracovní týden o celý jeden den dřív, se pomalu stává realitou. A to nejen v zahraničí, ale i u nás. Přibývá firem, které svým pracovníkům nabízejí prodloužené víkendy po celý rok. Není jich sice mnoho, ale někde se začít musí. Experiment se překvapivě osvědčil a vzbudil pozitivní ohlas jak u zaměstnavatelů, tak i u zaměstnanců. Není divu, že novinku označilo za prospěšnou přes 92 % pracovníků japonského Microsoftu.

Vedle možnosti homeoffice, zkrácených úvazků, firemních posiloven a jiných benefitů přišla i na český trh novinka zkráceného pracovního týdne. A možná se dá říct, že je ze všech zatím uvedených výhod nejatraktivnější. Firmy k zavedení této výhody přiměl především nedostatek pracovních sil. Chtěly tak nalákat a namotivovat nové zaměstnance. To ovšem nejsou jediné důvody, proč se i u nás několik společností rozhodlo práci jen po dobu čtyř dní zavést. Firmy totiž prahnou po efektivnějších a spokojenějších zaměstnancích. A to se jim osvědčilo.

Zkrácená pracovní doba

Inspirací pro zavádění čtyřdenního pracovního týdne byly právě již zmíněné zkrácené úvazky. Akorát v tomto případě je o jeden den zkrácen týden. Dnes má možnost si čas v práci rozvrhnout podle sebe asi 36 % lidí. Sledování zaměstnanců, kteří na kratší úvazek pracovali, potvrdilo, že jsou díky tomu ve své profesi výkonnější. Kratší doba totiž evokuje v pracovnících potřebu si jednak lépe organizovat práci a zároveň zvládnou úkoly v kratším časovém horizontu. Některé zaměstnavatelé jsou přesvědčeni, že práce během čtyř dnů v týdnu má stejný, nebo podobný efekt.

Sledování zaměstnanců, kteří na kratší úvazek pracovali, potvrdilo, že jsou díky tomu ve své profesi výkonnější.

Žádná práce o víkendu ani v pátek

Mít v každém týdnu volný ještě pátek je snem snad každého. Lidé díky tomu mají více času na sebe, rodinu, své blízké, mohou si více odpočinout a věnovat se tomu, co mají rádi. Klidně mají možnost si na tři dny někam vyjet a stihnout mnohem víc, než za sobotu a neděli a ani si nemusí brát dovolenou. To vše díky zkrácenému pracovnímu týdnu zaměstnanci dostanou. Můžete si ale klást otázku, která je poměrně na místě: bude mít člověk pracující o den méně také míň peněz? Odpověď zní překvapivě „ne“. Zaměstnancům těchto firem kratší pracovní doba do rozpočtu nijak nezasáhne. Budou totiž pracovat za stejně vysokou mzdu, jako kdyby dělali pět dní v kuse.

Firmy si tento pokrok mohou dovolit především díky vyspělosti moderních technologií. Dnes mnoho funkcí, které dokáže udělat člověk, může zastávat i počítačový program. Pokud se ohlédneme do historie, můžeme tam najít podobný úkaz. Před několika desítkami let lidé ještě pracovali od pondělka do soboty. Pracovní týden se jim však zkrátil na aktuálních pět dní. U nás se tak stalo až v září roku 1968. Taktéž za změnu mohl technologický pokrok. Nyní už je pětidenní pracovní týden pro každého běžný. Může se tak stát v budoucnu i s pomalu zaváděným čtyřdenním pracovním týdnem?

Má čtyřdenní pracovní týden budoucnost?

Čtyřdenní pracovní týden v Česku

O den dřív domů chodí v České republice například zaměstnanci banky Trinity Bank, agentury Sherpas, skupiny Citfin nebo společnosti LMC. Ze začátku s čtyřdenním pracovním týdnem jen koketovali, ale experiment se jim osvědčil. Například v bance Trinity Bank dostanou pracovníci na výběr, zda upřednostní čtyř nebo pěti denní pracovní týden. V celkovém rozsahu by tak odpracovali 32 hodin týdně, což činí přibližně 6,5 hodiny denně. Aby si ale zaměstnanec mohl mezi dvěma variantami vybrat, musí ve společnosti působit minimálně jeden rok.

Výhody i pro zaměstnavatele

České firmy se nechaly tímto trendem inspirovat v zahraničí. Mezi prvními, kdo čtyřdenní pracovní týden testoval byl americký technologický velikán Microsoft, nebo firmy ve Francii. Učinila tak jeho pobočka v Japonsku. Tuto inovaci testovalo po dobu jednoho měsíce a před rokem zveřejnil výsledky, které mluví jasně. U 2 300 zaměstnanců se podařilo zvýšit jejich produktivitu v práci o téměř 40 %. Přitom celý systém fungoval stejně, jako u firem, které volné pátky zavádějí nově – výplaty zůstaly stejné a délka dovolené také. Experiment dokázal, že pracovníci jsou schopní dosáhnout stejných pracovních výsledků za o pětinu kratší dobu. V japonském Microsoftu například zefektivnili průběh pracovních schůzek, jelikož jejich průběh zabral méně času a stačilo se probrat daleko víc věcí.

Zkrácený pracovní týden má však mnoho dalších výhod. Možná se to bude zdát na první pohled nepochopitelné, ale kratší pracovní doba má pozitivní efekt i na životní prostředí. Díky tomu klesla třeba právě ve zmíněném Microsoftu spotřeba elektřiny a ušetřilo se i papírem. Zaměstnanci prý vytiskli o 58,7 % stránek méně. Firmy tedy mohou vyhovět svým lidem a zároveň tak ušetřit.

Pracovní morálka při zkráceném týdnu

Většina zaměstnanců by změnu uvítala. I když někteří si mohou na kratší pracovní dobu hůře zvykat. Pracovníci byli celý život zvyklí chodit do práce pět dní v týdnu a najednou mají o den volna navíc. Lidé jsou ale díky zkrácenému týdnu více efektivnější, protože si uvědomují, že v kratším časovém horizontu musí odvést více práce. Delší víkend ovšem neznamená pracovní úlevy. Zaměstnanci firem s novým systémem pracovní doby musí stejně odevzdávat práci ve stanovený čas. To, že uleví nějaká společnost lidem, co se týče času neznamená, že bude benevolentní ve všem. Například si člověk nemůže vybrat volný den v jiný den než v pátek.

Delší víkend neznamená pracovní úlevy. Zaměstnanci firem s novým systémem pracovní doby musí stejně odevzdávat práci ve stanovený čas.

Víc volného času

Řada firem nabízí svým zaměstnancům různé benefity, od zkrácených úvazků, přes příspěvky na jídlo po firemní posilovny. Není divu, že se lidé častěji přiklánějí k možnosti, že by raději pracovali kratší dobu a získali by tak více volného času. Pokud zaměstnavatel nabídne svým pracovníkům například posilovnu, do které si mohou po práci chodit oddychnout, s jistotou se nezavděčí všem. Někteří zkrátka upřednostňují jiný způsob relaxace a firemní fitness centrum jim nic nedá. I proto se některé firmy do budoucna uvažují o zavedení čtyřdenního pracovního týdne. Lidé si tak o svém volnu mohou sami vybrat, jestli si budou doma číst, koukat na filmy, nebo jestli si půjdou zacvičit.

Pravidelný prodloužený víkend si nemůže dovolit každý

Čtyři pracovní dny v týdnu bohužel nejsou pro každého. Některé firmy je zavádějí proto, že si tento stále zatím luxus mohou dovolit. Nejen díky oboru svého podnikání, ale také díky zákazníkům. Nestačí, aby si na více volného času zvykali pouze zaměstnanci, ale také zákazníci firem. Museli by si zapamatovat, že jim například na email odpoví až v pondělí, nebo že jim v pátek v dané společnosti nikdo nebude brát telefon. Je tedy jen otázkou času, zda budou vůči kratší pracovní době benevolentní i zákazníci. Některé pracovní obory si však nemohou dovolit pracovní týden zkrátit. Například lékaři, lékárníci, prodavačky nebo novináři musí pracovat nepřetržitě. Třeba učitelé si o pravidelných prodloužených víkendech také můžou nechat jen zdát, jelikož o tom, že by studenti chodili domů o den dřív, se také neuvažuje.

článek je uzamčen
Zadejte svůj e-mail pro otevření článku.
nebo

Témata:

Nahlédni do firem a kanceláří Ze života firem a kanceláří Ze života zaměstnanců