Roztavení a výbuch reaktoru černobylské jaderné elektrárny byl zdaleka nejhorší jadernou katastrofou na světě. Pokud je vám víc než 30 let, jen minimálně se zajímáte o historii nebo sledujete HBO, určitě jste o Černobylu slyšeli. Jestli ne, zde je rekapitulace:
26. dubna 1986, asi v 1:23, se reaktor č. 4 přehřál a explodoval. To vedlo k uvolnění radioaktivního mraku, který okamžitě zabil tři lidi a několik tisíc lidí vystavil přímé radiaci, na jejíž následky zemřeli později. Přesné číslo mrtvých není známé. Odhady se pohybují od 31 (přímo při havárii a do tří měsíců po ní) až po bezmála milion.
Havárie způsobila nevýslovné problémy většině Evropy. Tragédie vyvolala všeobecný strach z jaderné energie, který přebývá v lidech dodnes, ačkoliv velká část děsivých i zajímavých faktů o havárii nebyla veřejnosti v médiích prezentována. (Především ne v zemích, které patřily do svazu socialistických republik jako například Československo.)
Seriál Černobyl od HBO skóruje na ČSFD
Pětidílná minisérie z koprodukce HBO a Sky v březnu 2019 příběh nejhorší jaderné katastrofy zase na chvíli rozvířila. Režisér Johan Renck a scénárista Craig Mazin se zhostili nelehkého úkolu velmi dobře, což dokazují recenze, hodnocení a například i 19 nominací na Emmy. Černobyl už viděli snad všichni, ať už v televizi nebo online.
Na Česko-Slovenské filmové databázi se seriál drží s hodnocením neskutečných 96,4 % na místě 2. nejlepšího seriálu všech dob. Diváci měli vždy rádi filmy podle skutečných událostí, a pokud jde o seriál, nic se nemění. Snad jediné, za co sklízí Černobyl kritiku, je nepříliš přesné vykreslení některých událostí a upravování děje.
Věděli jste například, že vědkyně Ulana Khomyuková nebyla skutečná? Scénárista si ji vymyslel, aby její rolí mohl reprezentovat mnohé vědce a vědkyně, kteří vyšetřovali katastrofu ve východní a střední Evropě. Z historického hlediska to je velké zkreslení reality, ale pro plynutí děje série to bylo určitě přínosem. Co dalšího o Černobylu nevíte? Připravili jsme si pro vás spoustu zajímavostí, které jste se v seriálu nedozvěděli.
Sloní noha z Černobylu
Víte, co je to sloní noha neboli Černobylit? Je to nerost, který se vyskytuje na jednom jediném místě na světě, a sice na dně pod jádrem reaktoru v Černobylu. Skládá se z roztaveného jaderného paliva smíchaného s hromadou betonu, písku a dalšího materiálu. Kvůli až 10% podílu uranu je vysoce radioaktivní.
Sloní noha se mu přezdívá kvůli tvaru, který měl na první fotografii, na kterou se ho podařilo zachytit. Ta byla mimochodem pořízena 6 měsíců po katastrofě dálkově ovládaným robotem, protože když by se ke sloní noze někdo přiblížil, zemřel by za méně než minutu.
Sarkofág Černobylské jaderné elektrárny
Aby se radioaktivní mix nadále neuvolňoval do ovzduší, začala narychlo v červnu 1986 konstrukce železobetonového sarkofágu, kterým se elektrárna přikryla. Z důvodu vysoké radioaktivity probíhala výstavba většinou pomocí dálkově ovládaných robotů, což samozřejmě nebylo z hlediska stability konstrukce ideální.
Sarkofág byl postaven na původních základech nosných obvodových zdí a zbylých konstrukcích elektrárny. Vzhledem tomu že sarkofág váží mnohonásobně více, než je nosnost těchto zdí, hrozí, že se zřítí. V neposlední řadě k nestabilitě ochranné konstrukce přispívá koroze.
Z těchto důvodů byla v roce 2016 dokončena stavba nového sarkofágu, který byl složitým systémem posouván rychlostí 60 centimetrů za den po speciálních kolejích, aby se dostal na své místo. V srpnu 2019 podepsala Ukrajinská vláda smlouvu s firmou, která zařídí demontáž starého sarkofágu. Ta bude zaplacena z ukrajinského státního rozpočtu a přijde stát asi na 1,8 miliardy korun.
Mutace zvířat
Povídačky o obludných mutantech, kteří pobíhají po černobylských lesích jsou daleko, daleko od pravdy. Samozřejmě že se výskyt mutací u zvířat žijících v Černobylu zkoumal, ale nedošlo v této oblasti k žádnému převratnému objevu.
V uzavřené zóně černobylské atomové elektrárny se například chová experimentální stádo, jehož základem byli tři krávy a býk, kteří žili v Černobylu už před katastrofou. Vědci je nalezli v roce 1987 jen 4 kilometry od reaktoru. Stádo je umístěno 10 km od reaktoru a doposud se v něm nepodařilo najít žádné mutanty.
Ústavu molekulární biologie a genetiky se ale podařilo zjistit, že embryonální úmrtnost laboratorních myší, které byly vystaveny ionizujícímu záření v uzavřené zóně černobylské atomové elektrárny, je výrazně zvýšená. Vznikla tedy hypotéza, že pokud se plodu podaří překonat embryonální fázi, narodí se normální myš. V oblasti se vyskytuje pouze zvýšený počet zvířat „albínů“ a ptáci, kteří mají menší mozky, než je pro jejich druh běžné.
Mutace lidí po Černobylu
U lidí máme k dispozici více znepokojující výzkumy. Počet nových částí DNA byl u dětí narozených po ozáření rodičů sedmkrát vyšší než u těch, které se narodily před rokem 1986 a v následujících letech v postižených oblastech údajně vzrostl počet novorozenců s fyzickým či psychickým postižením o 250 %.
Radioaktivita také významně zasáhla severské státy. Právě z nich pochází mnoho studií, které potvrzují zvýšené mutace genomů u dětí, jejichž rodiče byli vystaveni radioaktivitě. Například v Dánsku vědci zjistili, že u dětí, které se narodily po prvních výbuších atomových bomb v atmosféře, se ve školním věku projevila určitá narušení intelektuálních schopností – snížení schopnosti abstraktního myšlení. Stejnými poruchami trpěly i dánské děti, které narodily bezprostředně po černobylské katastrofě.
Černobyl dnes
Asi už jste slyšeli o tom, že se do Černobylu můžete podívat na dovolenou. Jen v roce 2018 sem zavítalo více než 70 tisíc turistů. Nemusíte mít ochranný oblek, stačí mít dlouhé rukávy a nohavice, nescházet z chodníků, a nedotýkat se rostlin nebo předmětů. Čeká tu na vás spousta opuštěných budov a teskná, melancholická atmosféra. Fanoušci filmů podle skutečných událostí a urbexů si zde najdou to své.
Do zamořené oblasti se také stěhují uprchlíci z Donbasu, kteří hledají bezpečnější území. Říkají, že radioaktivita, která je zabíjí pomalu, pro ně znamená menší riziko než bomby. Investice do nemovitosti je zde navíc směšně levná. Byty, často polorozpadlé, si zde můžete pořídit už za pár tisíc korun. Vláda navíc těmto uprchlíkům měsíčně přispívá částkou zhruba 4000 Kč.
Město ale není úplně prázdné, například černobylská jaderná elektrárna dnes zaměstnává 2 300 lidí. V okolí elektrárny pracuje dalších asi 5000 lidí, kteří fungují například jako ochranka nebo průvodci a I přesto, že je město oficiálně radioaktivní a opuštěné, tu žije zhruba 700 obyvatel, kteří se rozhodli natrvalo vrátit do svých domovů. Jedna průvodkyně, která tu pracuje už čtyři roky, je Češka. Lákala by vás taky pracovní nabídka z Černobylu?
