Podle Eurostatu je v ČR nejnižší rozdíl příjmů | VímVíc.cz

Podle Eurostatu je v ČR nejnižší rozdíl příjmů

14. 05. 2018

Podle statistik, které zveřejnil Eurostat, má Česká republika nejmenší rozdíly v příjmech a je tak na jednom z předních míst ze všech 28 členů Evropské unie.

Nemoc z povolání

Propast mezi bohatými a chudými

Podle nejnovějších údajů se od roku 2006 drží zhruba stejný poměr mezi tím, kolik vydělá pětina nejbohatších a pětina nejchudších obyvatel České republiky. Dlouhodobý průměr činí 3,5 násobek. Statistický úřad Evropské unie Eurostat dále uvádí, že lépe je na tom například Island, který se pohybuje na 3,3 násobku. V těsném závěsu za Českou republikou je Slovinko, Slovensko a Finsko, u kterých je poměr 3,6 násobkem, a Norsko s 3,7 násobkem. U našeho západního souseda v Německu si pětina nejbohatších vydělá 4,6 krát více než pětina nejchudších. Největší rozdíly panují v Bulharsku (8,2 násobek), Litvě (7,1 násobek) a Rumunsku (7 násobek). Průměr celé Evropské unie je pak 5,2 násobek.

Eurostat zveřejnil data, podle kterých je průměrný plat nejchudších a nejbohatších v ČR nejméně rozdílný z celé EU. Poměr v ČR je 3,5 násobku, v celé EU 5,2 násobku.

Eurostat a jeho funkce

Eurostat je nejvyšším statistickým úřadem pro Evropskou unii a je součástí Evropské komise. Jeho hlavní funkce spočívá v tom, že zpracovává statistická data, která platí pro celou EU. Zároveň také srovnává údaje na úrovni regionů nebo jednotlivých členských států. Například podle ekonomických šetření Eurostatu se na oficiální úrovni rozhoduje Evropská centrální banka i další instituce v otázkách ekonomiky. Eurostat operuje s daty, která mu poskytují členské státy. V České republice zastupuje tuto funkci Český statistický úřad.

Eurostat je hlavní statistický úřad, který zpracovává a porovnává data jak pro celou Evropskou unii, tak na úrovni jednotlivých regionů a států.

Průměrný plat v ČR

Průměrný plat v ČR má už dlouhodobě stoupající tendenci a na konci 4. čtvrtletí vzrostl na 31 646 korun. Oproti předchozímu roku se jednalo o růst o 8 %, což představuje 2 337 korun. Podle statistiků má průměrná hrubá mzda zatím nejvyšší hodnotu a historicky se přehoupla přes hranici 30 000 korun. Průměrný plat se zvyšuje díky rekordně nízké nezaměstnanosti, zvyšování mezd ve veřejném sektoru i nedostatku sil na pracovním trhu. Konkrétní čísla určují platové tabulky. Nejvíce si polepšili zaměstnanci v sektoru kultury, zábavy a rekreace. Naopak nejmenší vzestup mezd zaznamenalo peněžnictví, pojišťovnictví a informační a komunikační odvětví. Nejvyšší průměrný plat je v rámci regionů v Praze, ale na druhou stranu je tu nárůst platů nejnižší.

Průměrný plat v ČR stále stoupá a překročil historickou hranici 30 tisíc korun. Nejvíce berou zaměstnanci v Praze, i když růst mezd je tu nejpomalejší.

Platové tabulky

Platové tabulky a platové třídy se vztahují na zaměstnance veřejných institucí a orgánů (školy, nemocnice, úřady apod.) a určují jejich průměrný plat podle několika kritérií. Základním měřítkem pro umístění zaměstnance do platové třídy je „druh práce sjednaný v pracovní smlouvě“ a „požadovaná nejnáročnější práce“. Dále se platové třídy dělí podle nejvyššího dosaženého vzdělání a započitatelné praxe a teprve nakonec přichází možnost získat příplatky. Pokud má například jeden učitel vystudovaný doktorát, učí 20 let a k tomu všemu vede diplomovou práci studenta, bude patřit do vyšší platové třídy než učitel, který učí na stejné škole, ale zrovna nastoupil a má bakalářský titul.

Průměrný plat v ČR u státních zaměstnanců určují platové tabulky. Ty mzdy upravují podle druhu a náročnosti práce, vzdělání a praxe.

Příplatky jako možnost zvýšení platu

Mzdu zaměstnance jasně stanovují platové třídy. Existuje zde ale možnost, jak si ke svému platu přilepšit. Touto možností jsou tzv. příplatky, které je možné od zaměstnavatele dostat například za přesčas, noční, vedení, práci ve ztížených podmínkách, práci o svátcích apod. Zvláštní kategorii pak představuje osobní ohodnocení. Zákoník práce uvádí, že standardní pracovní doba je od pondělí do pátku v denních hodinách, a má 40 hodin týdně.

Přesčasy

Zákoník práce uvádí, že zaměstnavatel může po zaměstnanci chtít přesčas jen „z vážných provozních důvodů“. I tak ale zaměstnanec nemusí pracovat nad rámec své standardní pracovní doby více než 8 hodin týdně a 150 hodin za rok. Práci je navíc možné domluvit dohodou nebo upravit kolektivní smlouvou. Přesčasy je možné řešit náhradním volnem nebo právě příplatky.

Noční, svátky, víkendy

V České republice je 13 dní, které jsou považovány za sváteční, pokud tedy pracujete na Vánoce, Velikonoce, květnové svátky, Nový rok atp., máte nárok na příplatek nebo náhradní volno, ve kterém pobíráte výši průměrného platu.

Za noční se považuje pracovní doba od desáté večerní do šesté ranní.

Také víkendové směny znamenají vyšší plat. Soukromník vám musí dát 10 % platu, ale v mzdovém sektoru lze sjednat i jiné podmínky. Státní instituce pak zaměstnancům za práci o víkendu musí vyplatit 25 % mzdy.

Ztížené pracovní prostředí

Podle zákona má zaměstnanec nárok na příplatek minimálně 10 % „za každý ztěžující vliv“. Může se jednat o práci v hlučném nebo prašném prostředí, o práci s chemickými látkami, návykovými chemikáliemi, biologickými činiteli, v místech, kde hrozí radiace, chemická karcinogenita nebo infekce (typicky pracovníci na nemocničních infekčních odděleních). Podle typu, vysoké koncentrace nebo hodnot se pak příspěvek může pohybovat od 400 Kč do 10 000 Kč.

Témata:

Platy a platové třídy