Problematika nedostatku zaměstnanců snad nezná hranice. Firmám nezbývá nic jiného, než se po potenciálních kandidátech ohlížet v zahraničí. S jakými národnostmi po boku nejčastěji pracujeme, jaké jsou odhady Hospodářské komory a je opravdu pracovní síla z jiných zemí levnější, než ta česká?
Nevyřešený problém
Ač by se mohlo zdát, že už si zvláště personalisté musí vědět rady s tím, jak bojovat s problémem v podobě nedostatků zaměstnanců, opak je pravdou. Potíže, se kterými se firmy již řadu měsíců perou, stále pokračují. O rekordně nízké nezaměstnanosti a nedostatku zaměstnanců jsme psali již na počátku roku.
Obrátit se na pracovníky ze zahraničí může být řešením hlavně v případech, kdy se jedná o pracovní místa, o která Češi neprojevují vysoký zájem. Firmy se dokonce v mnohých případech vydávají za hranice a zaměstnance hledají na vlastní pěst. Bezpochyby je to dražší cesta, jak zahraniční zaměstnance získat. Ale mnohdy zároveň ta úspěšnější!
Firmy stále bojují s nedostatkem zaměstnanců. Řešením mohou být zahraniční pracovníci. Zejména u pracovních pozic, o které Češi nestojí.
Slovensko, Ukrajina, Polsko…
Zaměstnávat Maďary, Slováky, Ukrajince, Poláky, Makedonce, Moldavany, Rusy a osoby jiných národností není ničím neobvyklým. Asi nejideálnějším příkladem tohoto náboru zaměstnanců je Pražský dopravní podnik. Mnohé další firmy se navíc se situací DPP ztotožňují a vydávají se stejnou cestou.
Cizinci se věnují zejména pracím, které Češi nechtějí vykonávat. Příkladem mohou být úklidové a stavební práce. Ty samé osoby také kopou kanalizace, pracují v automobilovém průmyslu, nebo se starají o nemocné a staré lidi. Výjimkou není ani to, že se ucházejí o učitelské posty. Vykonávají také ale odborné činnosti, například se pohybují ve videoherním průmyslu.
Zaměstnávat osoby ze střední a východní Evropy není ničím neobvyklým. Obvyklé jsou pozice například v rámci úklidových a stavebních prací.
Odhady Hospodářské komory
A ani odhady Hospodářské komory ČR pro příští rok nejsou nijak extrémně pozitivní. Toto sdružení, jako jediný zákonný zástupce podnikatelů v zemi, totiž před několika dny zveřejnilo, že v roce 2019 bude českým zaměstnavatelům chybět až půl milionu zaměstnanců. Problém nastává především v okamžiku, kdy firmy nestíhají vyrábět své produkty. Typickým příkladem je současný automobilový průmysl.
Firmy musí situaci začít řešit už nyní. Pokud prázdná místa obsadí lidmi ze zahraničí, nemusejí se obávat nenaplněných stanovených kapacit a vyhnou se zpomalení výroby. Nedostatek zaměstnanců má v neposlední řadě negativní vliv také na finanční výsledky společnosti.
Dle odhadů Hospodářské komory má v příštím roce chybět českým zaměstnavatelům až půl milionů lidí. Místa mohou zaplnit cizinci.
Vznikají nepříjemné bariéry
Má to samozřejmě i své nevýhody a je hlavně na managementu společnosti a firemní politice, aby neshodám v pracovních týmech předešla. Bariéry vznikají například v základní konverzaci, kdy si zaměstnanci z jiných zemí nerozumějí. Mohou si pak špatně vyložit, co jim kolegové říkají.
Ještě horším scénářem je, že takovým zaměstnancům nelze popsat, jaká je jejich náplň práce a jakých instrukcí se mají držet. A i přesto, že nikdo nechce, aby k takovým situacím docházelo, vyhnout se tomu nelze. V pracovních týmech existují i kolegové, se kterými se nelze jednoduše domluvit.
Zaměstnávání cizinců může být problémové v okamžiku, kdy se týmy nemohou kvůli jazykovým bariérám na věcech jasně dohodnout.
Nábor zaměstnanců v zahraničí
Cizinci u nás pracovali od nepaměti, to není žádná novinka. Zaměstnavatelé spolu s profesními asociacemi a sdruženími v současnosti ale přistoupili k méně tradičnímu způsobu získávání zaměstnanců. Vysílají své pracovníky do zahraničí, aby hledali potenciální uchazeče, což nábor zaměstnanců činí efektivnějším.
V mateřské zemi potenciálních zaměstnanců mohou firmy představit Českou republiku. Ukázat cizincům, že se nemají čeho obávat. Že na stejném místě pracují lidé, kteří byli ve stejné situaci jako oni. Tedy že neznali v ČR nikoho, neměli vytvořené zázemí a přesto v této bezpečné zemi v současnosti žijí. Třeba i se svými rodinami. To vše, včetně cenných informací, jim mohou firmy během. takové návštěvy sdělit.
Nábor zaměstnanců českými zaměstnavateli v zahraničí může přinést ovoce. Snadněji jim lze sdělit, že ČR je bezpečné místo a že v jejich kůži před nimi byli i jiní.
EU a nábor zaměstnanců
Pravdou bohužel je, že zaměstnavatelé upřednostňují nábor cizinců ze zemí Evropské unie. Nelze jim to ale vyčítat. Administrativní povinnosti a náklady, které plynou ze zaměstnávání občanů, kteří nejsou členy EU, jsou příliš vysoké. Přivést do ČR zaměstnance ze zemí mimo EU je velmi zdlouhavé, v mnoha případech téměř nemožné. Udělování pracovních víz se může táhnout několik měsíců.
Získat povolení pro cizince může být také problém. Některé z personálních agentur nabízejí, že se celého procesu ujmou. Doba vyřízení pracovního povolení se často liší od země potenciálního zaměstnance, ale také od toho, zda potřebuje krátkodobé či dlouhodobé pracovní povolení. Minimální lhůta čtyř, či v druhém případě sedmi, měsíců není u některých pozic nic atypického.
Pro zaměstnavatele je lehčí nabírat zaměstnance ze zemí Evropské unie. Administrativní povinnosti a náklady s tím spojené dosahují často astronomických částek.
Snahy Hospodářské komory ČR
Hospodářská komora ČR si je dobře vědoma problémů, se kterými se zaměstnavatelé potýkají. I z toho důvodu jedná v současnosti s vládou o zdvojnásobení roční kvóty pro přijímání kvalifikované pracovní síly z Ukrajiny. Roční kvóta by tak dosahovala 40 tisíc, což by vedlo k eliminaci zdlouhavých procesů při přijímání cizinců. V roce 2018 vznikly podobné programy i pro přijímání pracovníků z Mongolska a Filipín.
Přijímání pracovní síly z Ukrajiny, Mongolska či Filipín se stává méně náročným procesem, administrativní zátěž je ale stále vysoká.
Cizinci nejsou levnější než Češi
Češi se navíc mylně domnívají, že pracovní síla ze zahraničí je levnější. V některých případech tomu tak může být, ale zdaleka ne vždy je to pravidlem. Stále více zaměstnavatelů potřebuje cizince pro své nenaplněné kapacity a jsou ochotni podstoupit zdlouhavý a finančně náročný proces.
Zákon navíc udává, že společnosti musí za totožnou práci zaplatit stejnou mzdu všem zaměstnancům, a to bez ohledu na jejich státní příslušnost. Rozhodně tedy díky cizincům nemohou ušetřit na mzdách.
Dle zákona se musí zaměstnancům za totožnou práci vyplácet stejná mzda. Na ní tedy zaměstnavatelé neušetří.
Průměrná mzda v ČR dle občanství
To, že jiné občanství automaticky neznamená nižší plat, dokládá i analýza vývoje příjmů domácností Ministerstva práce a sociálních věcí z minulého roku. Průměrná mzda Čechů nebyla ani zdaleka nejvyšší. Vyšší průměrnou mzdu než Češi měli v první řadě Němci. A to více než 3,5 násobně.
Vyšší průměrnou mzdu než Češi měli také Slováci, Rusové a Rumuni. Naopak méně odměňování dle MPSV byli Vietnamci, Ukrajinci a Mongolové. Na nábor ukrajinských zaměstnanců se nyní specializují mnohé společnosti. Ty, které zvládnou přivést zaměstnance a vyřešit veškeré formality co nejrychleji, slaví na pracovním trhu úspěch.
Průměrná mzda Čechů nepatřila v minulém roce k těm nejvyšším. Nejlépe byli odměňováni Němci. Lépe na tom byli také Slováci, Rusové a Rumuni.
Ukrajinci jsou pracovití
Právě o Ukrajince projevují české společnosti zájem. Ve většině případů s nimi mají velmi dobré zkušenosti. Jsou totiž pracovití a rádi se učí novým věcem. Včetně jazyka. Základy češtiny začnou ovládat poměrně rychle. I jiné národnosti se učí rychle a nevadí, že jejich výslovnost a gramatika není perfektní. A situace je podobná i směrem na západ. Češi mohou získat práci v Německu i přesto, že německy neumí.
Manuální práce jsou vedle Ukrajinců často obsazovány například Slováky, Rumuny, Poláky či Bulhary. Pracují třeba v automobilovém průmyslu, který se, jak již bylo zmíněno výše, pere s nedostatkem pracovníků. Sám čas ale ukáže, jestli zaměstnanci budou v následujícím roce plnit stanovené výrobní kapacity.
