04. 05. 2018

Někomu něco věnovat je naprosto běžnou součástí lidského života. I když rodiče nebo prarodiče darují svým potomkům určitý finanční obnos, podle zákona je tím uzavřena darovací smlouva. Jaká jsou úskalí darovací smlouvy?

31

Kdy sepsat darovací smlouvu

Občanský zákoník definuje darovací smlouvu tak, že někdo někomu něco bezplatně daruje. Nejrozšířenější darovací smlouva vzniká darováním peněz, ale darováno může být například i určité právo (licence). Tyto dary se obejdou bez nutnosti sepsat darovací smlouvu. Jiný případ nastává, když zahrnuje darovací smlouva nemovitost nebo je darována movitá věc, u které při darování neproběhlo odevzdání a převzetí dané movité věci. Pak je potřeba zajistit, aby měla darovací smlouva písemnou formu.

Darovací smlouva je uzavřena v každém případě, kdy jeden člověk něco zdarma daruje druhému. U darování nemovitosti a v některých případech i u movitých věcí musí být darovací smlouva písemná.

Darovací smlouva a vlastnictví

Aby se obdarovaný stal podle zákona vlastníkem darované věci, musí mu být odevzdána a on ji musí přijmout. V případě, že zahrnuje darovací smlouva nemovitost, vlastnictví k daru vzniká, až když katastr nemovitostí učiní vklad do systému. I v případě darování je potřeba platit daň z nemovitosti. Pokud by se například jeden ze dvou sourozenců rozhodl, že věnuje polovinu společně vlastněné nemovitosti tomu druhému, je potřeba uzavřít darovací smlouvu. A v případě, že by si to prvně jmenovaný rozmyslel a nemovitost nechtěl předat (bránil vkladu do katastru nemovitostí), musí se druhý obrátit na soud a naplnění darovací smlouvy vymáhat touto cestou.

Vlastnictví darované věci vzniká ve chvíli, kdy je předána a přijata. V případě, že je uzavřena darovací smlouva a nedojde k předání a převzetí, je nutné dar vymáhat soudní cestou.

Dědické řízení a dar

Podle občanského zákoníku je přísně zakázáno uzavírat darovací smlouvy, ve kterých dárce někomu něco daruje až po své smrti. Takové smlouvy jsou považovány za neplatné. Tyto případy se upravují v závěti. Osoba, která chce dát dar posmrtně, musí bezpodmínečně sepsat poslední vůli.

Existují také případy, v nichž za určitých okolností může mít dar vliv na výši dědictví. Ta může být snížena o hodnotu věci, kterou obdarovaný od zesnulého dárce za jeho života zdarma obdržel a přijal.

Občanský zákoník zakazuje sepisovat darovací smlouvy, podle nichž by měl být dar předán až po smrti. Tato forma darování je předmětem závěti.

Společné jmění manželů a dar

Občanský zákoník stanovuje, že dar jednomu z manželů nespadá do společného jmění manželů. Pokud tedy rodič daruje svému dítěti auto a v darovací smlouvě jmenuje jen jeho, druhý z manželů nemá na vůz žádný nárok ani práva, která nevznikají ani v případě rozvodu. V případě, že chce někdo něco darovat oběma manželům, musí to jasně uvést v darovací smlouvě. Manželé se pak stávají spolumajiteli darované věci.

Dar není podle zákona předmětem společného jmění manželů. Pokud by se měli manželé stát spoluvlastníky daru, musí být oba uvedeni v darovací smlouvě.

Vymáhání a vrácení daru

Zákon také myslí na případy, v nichž má dárce právo žádat vrácení daru. Obvykle se jedná o případy, kdy obdarovaný jedná vůči dárci nebo jeho rodině takovým způsobem, že hrubě porušuje dobré mravy. Možnost vrácení daru je sice po právní stránce možná, ale v realitě se jedná o komplikovaný proces, jehož výsledek je téměř ve všech případech značně nejistý.

Také obdarovaný má svá práva a za určitých okolností může darovanou věc vrátit. Jedná se o situace, v nichž má dar vady, o kterých dárce věděl, ale obdarovanému mu o nich při předávání a přebírání daru neřekl.

Dárce může požadovat vrácení daru, pokud obdarovaný hrubě porušuje dobré mravy. Naopak obdarovaný může dar vrátit, pokud má vady, o kterých mu dárce vědomě neřekl.

Darovací daň

Podle zákona nemají obdarovaní, kteří patří do nejužšího kruhu rodiny dárce, povinnost platit darovací daň. Osvobození jsou tak při darovaní rodiče, potomci, sourozenci, prarodiče, strýcové a tety apod. Existují ale případy, ve kterých je nutné darovací daň zaplatit. Například darovaná finanční částka může být v některých případech považovaná za příjem a pak se na ni vztahuje daň z příjmů fyzických osob.Co se týče dárce, ten zase může využít v některých situacích možnost odečíst si ze základu daně hodnotu daru. Povětšinou se jedná o dary na dobročinné účely, dary obcím či krajům, dary na podporu vědy, vzdělávání, výzkumu, dary na účely zdravotnické, ekologické, humanitární církevní a mnoho dalších. Celý výčet je možné najít v § 15 odst. 1 zákona o dani z příjmů.

Povinnost zaplatit darovací daň se nevztahuje na nejbližší členy rodiny dárce. Existují ale případy, kdy je nutné darovací daň zaplatit, a naopak, kdy je možné si odečíst dar z daní.

Jak napsat darovací smlouvu?

Darovací smlouva není nijak složitá a je možné si ji napsat osobně. Aby byla platná, musí splňovat určité náležitosti.

  • Nadpis „darovací smlouva“
  • Celé jméno, rodné číslo, datum narození, adresa trvalého bydliště dárce (dále jen „Dárce“)
  • Celé jméno, rodné číslo, datum narození, adresa trvalého bydliště obdarovaného (dále jen „Obdarovaný“)
  • Věta: „Smluvní strany se shodly na následujícím.“
  • Předmět smlouvy – co se daruje, specifikace darování a jeho průběh, případné vady
  • Účel smlouvy – k čemu je možné dar používat
  • Běžná závěrečná ustanovení – jak lze smlouvu upravit či doplnit, v kolika kopiích je smlouva vyhotovena
  • Vlastnoruční podpisy s datem a místem
Zpět na seznam
Témata:
Pracovní právo