13. 11. 2018

V zaměstnání máte nejen své povinnosti, ale také svá práva. Ta ovšem mívají jen omezenou dobu, kdy je můžete nárokovat. Po skončení daného období uplyne promlčecí lhůta a vy ztrácíte šanci na nápravu. Ovšem ne všechno je definitivní a v některých případech vám může být opožděná žádost prominuta. Jak tedy zabránit prekluzi a uplatnit svá práva?

Můj obrázek

Promlčení a prekluze

Zákoník práce vám zaručuje v zaměstnání určitá práva. V ideálním případě je nejlepší se jich domáhat hned ve chvíli, kdy došlo k jejich porušení. Bohužel ale nežijeme v ideálním světě a občas to z nejrůznějších důvodů není možné. Může se velmi jednoduše stát, že kvůli pracovním povinnostem, zdravotním komplikacím nebo situaci v rodině zmeškáte promlčecí lhůtu.

Často se také stává, že lidé o svých právech ani nevědí a dozví se to od známých, kteří se ocitli v podobné situaci, nebo z článků na internetu. V takovém případě nastane jedna ze dvou možností. Buďto dojde k promlčení práv nebo k jejich propadnutí (prekluze). Promlčecí lhůta je tedy zákonem dané období, během něhož lze uplatnit dané právo.

Po porušení určitého práva začíná běžet promlčecí lhůta. Po jejím vypršení dojde k promlčení nebo propadnutí (prekluze).

Časově omezené možnosti

Časově omezená lhůta má motivovat i chránit obě zúčastněné strany. Věřitel (ten, jehož práva byla porušena) je termínem nucený k tomu, aby svá práva uplatnil nebo vymáhal včas, a zároveň je mu na to poskytnuta určitá doba, aby tak stihnul učinit. Tím by se mělo předejít zbytečným průtahům a odkladům.

Dlužník (ten, který je povinný situaci napravit) nemusí díky promlčecí lhůtě zbytečně dlouho čelit nebezpečí, že na něj bude vznesen nějaký právní nárok. Důkazy a důkazní materiál podléhají v průběhu času znehodnocení a jejich důvěryhodnost a relevance se snižuje. Čím více času uplynulo od chvíle, kdy došlo k porušení práv a vznikl nějaký dluh, tím mají důkazní prostředky menší váhu.

Promlčecí lhůta má zajistit, aby se věřitel přihlásil o svá práva čas a aby dlužník nemusel čelit vymáhání mnoho let.

Kdy dochází k promlčení a propadnutí práva

Pokud dojde k porušení vašich práv, máte po určitou dobu nárok na náhradu. Například pokud pracujete na hlavní pracovní poměr a zaměstnavatel nedostál svým právně daným závazkům, obrátíte se s žádostí o nápravu nejprve na něj. Pokud neuspějete, musíte se obrátit na soud.

Po uplynutí této doby sice váš nárok na právo a jeho náhradu nezaniká, ale velmi se snižuje jeho závažnost. Tím se zásadně zmenšuje i vaše šance uspět u soudu. Vaší protistraně bude totiž stačit argumentovat jen tím, že právo už bylo promlčeno. V praxi to pak znamená, že o nároku na vaše práva rozhoduje po promlčení dlužník nebo druhá strana.

V případě prekluze, tedy propadnutí, o svá práva definitivně přijdete. V tomto případě totiž vaše práva nejenže vyprší, ale zároveň ztrácíte jakýkoli nárok se jich domáhat. I kdyby vaše protistrana nakrásně souhlasila, že na něco máte právo nebo nárok, rozhodnutí je na soudu. A ten to musí ze zákona zamítnout.

Po uplynutí lhůty dané na dovolání se svých práv jsou práva promlčena. To znamená, že je neztrácíte, ale za běžných okolností na ně nemáte nárok.

Co, kdy a jak řešit

V drtivé většině případů dochází k promlčení nároku na práva. Přesná pravidla stanovuje zákoník práce a je potřeba brát ohled na každý jednotlivý případ. Zákon také jasně vymezuje situace, za nichž může dojít k propadnutí práv. Většinou se jedná o pracovněprávní spory, když dostanete neplatnou smlouvu nebo výpověď ze strany zaměstnavatele, porušíte pracovní předpisy apod.

Občanský zákoník stanovuje, že lhůtu, během níž vaše práva propadla nebo byla promlčena, lze za jistých podmínek pozastavit a prodloužit. Této možnosti se běžně využívá u krátkých lhůt v případě, že jste si svá práva nemohli nárokovat ze závažných důvodů nebo že nastala skutečnost stanovená v zákoníku práce.

    Jedná se o případy, kdy:

    • V posledních 6 měsících zasáhla nebo přetrvává vyšší moc (nemoci, přírodní katastrofy),

    • Dlužník věřiteli vyhrožoval nebo ho podvedl a vedlo to k neuplatnění práva,

    • Obě strany se dohodly na mimosoudním vyrovnání.
V pracovně právních vztazích jsou obvykle práva promlčena a nezanikají. V některých případech je možné požádat o prodloužení lhůty.

Příklady, kdy práva zanikají

Jedním z typických případů, kdy nároky zanikají, je pracovní poměr na dobu určitou. Situace nastává v případě, že se zaměstnavatelem uzavřete pracovní smlouvu na dobu určitou, ale nejsou splněny podmínky, které stanovuje zákoník práce. V takovém případě můžete zaměstnavateli sdělit, že chcete, aby vás dále zaměstnával. Pak zanikají práva spojená se smlouvou na dobu určitou a vznikají nároky související se smlouvou na dobu neurčitou.

V zaměstnání máte také nárok na okamžité zrušení pracovního poměru ze své strany. Je to možné, pokud k tomu existuje prokazatelný důvod a vy tak učiníte do dvou měsíců od doby, kdy se o tomto důvodu dozvíte. Typickým příkladem je, když vám zaměstnavatel nevyplácí mzdu. Svá práva můžete uplatnit nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy příčiny pro zrušení pracovního poměru vznikly. Roční lhůta je zde pro situace, kdy důvod vznikne, ale vy se o něm dozvíte až později.

Dejte si ovšem pozor, protože váš zaměstnavatel má v tomto ohledu stejná práva jako vy. To znamená, že pokud je k tomu důvod, můžete dostat okamžitou výpověď. Stejně jako v předchozím příkladu má zaměstnavatel dvouměsíční lhůtu ode dne, kdy se o důvodu dozvěděl, a roční lhůtu ode dne, kdy důvod vzniknul.

Zpět na seznam