22. 11. 2018

Dostali jste se někdy do situace, že jste od zaměstnavatele obdrželi vyšší výplatu? Nebo vás jen zajímá, zda byste ji museli zaměstnavateli případně vrátit? Vše závisí na rozhodnutí státních orgánů, nicméně zákoník práce tuto povinnost zaměstnanci neukládá.

Můj obrázek

Čekání na výplatu

Někdo umí šetřit, někdo žije tzv. od výplaty k výplatě. Bez ohledu na tuto skutečnost se dost lidí těší, až jim přijde následující měsíc vyplacená výše mzdy. Co ale dělat, pokud vám bude vyplacena hotově nebo přes bankovní účet jiná mzda? Pokud to je menší částka, zaměstnanci se zpravidla ozvou a se zaměstnavatelem tento problém řeší. Stejně už se ale nemusí zachovat ti, kterým byla omylem vyplacená vyšší mzda.

Jsme prostě jen lidé a tak můžeme chybovat jak my, tak ti, kteří výplatu špatně spočítali. Pokud tedy dojde k bezdůvodnému obohacení a vy získáte mzdu ve výši, která vám nenáleží, můžete se zcela jistě zaměstnavateli přihlásit a záležitost s ním diskutovat. V zákoníku práce ale není nic takového explicitně zmíněno a taková povinnost není zaměstnancům uložena.

Jestliže vám byla vyplacena vyšší mzda, zákoník práce neříká nic o povinnosti zaměstnance danou věc nahlásit.

Kdy je zaměstnanec v právu

Zákoník práce se se v paragrafu 331 zmiňuje o tom, za jakých okolností může zaměstnavatel požadovat na zaměstnanci vrácení neprávem vyplacených částek. A to pouze v případě, kdy zaměstnanec věděl nebo musel z okolností předpokládat, že tyto částky nemusely být správně určeny nebo omylem vyplacené. Požadovat navrácení sumy lze ale pouze do 3 let ode dne jejich výplaty.

Pracovněprávní vztahy stanovují, že v konkrétních případech je třeba bezdůvodné obohacení navrátit zaměstnavateli. Pokud tedy zaměstnanec přijme vyšší výplatu, aniž by si byl vědom, že se jedná o sumu nesprávně určenou či omylem vyplacenou, smí si ji ponechat. V opačném případě je povinen bezdůvodné obohacení vydat zaměstnavateli.

Dle pracovněprávních vztahů si zaměstnanec může ponechat vyšší mzdu, jestliže tak konal v dobré víře a omylu si nebyl vědom.

Vše závisí na rozhodnutí soudu

Je potřeba říci, že v konečném důsledku rozhodují o právu státní orgány. Například nedávno řešil Nejvyšší soud případ, kdy zaměstnavatel nežaloval zaměstnance či účetní, ale svou zaměstnankyni, šéfovou, která se rozhodla přiznat vyšší plat osobě pracující ve státní správě. Jednalo se o celkem unikátní případ, běžněji totiž čelí žalobě zaměstnanci, kteří dostávají více, než jim náleží nebo účetní, které mzdu zaměstnancům ve firmě chybně vypočítají.

Situace byla následující. Zaměstnankyni za vykonávané činnosti ve veřejném sektoru náležel plat 7. platové třídy. Byl jí ale přiznán plat za 9. platovou třídu, a to vskutku neoprávněně, v rozporu s pravidly pro odměňování ve veřejném sektoru.

V konečném důsledku může o případu rozhodovat i Nejvyšší soud. Nedávno řešil případ neoprávněného odměňování ve veřejném sektoru.

Jak bylo rozhodnuto

Firma požadovala po své vedoucí zaměstnankyni náhradu peněz, neboť plat byl její vinou kvůli nesprávnému zařazení do platových tabulek navýšen dokonce o několik desítek tisíc. A právě v tomto případě Nejvyšší soud stanovil v rozsudku z května roku 2018 určitá pravidla.

Pokud je zaměstnanci v podobných případech vyplacena vyšší mzda, je povinen ji navrátit zaměstnavateli právě on. Respektive ten, kdo mzdu či plat obdržel. Pokud ale peníze přijal, aniž by věděl, že mu peníze ve skutečnosti nenáleží, konal tedy tak v dobré víře, vracet je nemusí. Tedy pokud na základě svých schopností nebyl schopen rozeznat chybu, odpovědnost následně leží na bedrech toho, kdo chybu způsobil.

Navrátit peníze musí zpravidla ten, kdo je obdržel. Pokud ale přijal peníze v dobré víře a o chybě nevěděl, odpovědná je osoba, jenž chybu zavinila.

Odpovědnost roste

Osoba, která je odpovědná za způsobené škody, může mít ale povinnost uhradit vzniklou škodu i tehdy, pokud zaměstnanec neučinil přijetí peněz v dobré víře. A to v okamžiku, kdy sice přeplatek mohl a měl rozeznat, nicméně po tomto činu není schopen tyto dluhy zaměstnavateli splatit.

Ve výše zmíněném případě byly zaměstnanci vyplaceny částky, které mu nenáležely a peníze již stihl utratit. Stejné by bylo rozhodnutí Nejvyššího soudu i v případě, kdy by zaměstnanci byly neprávem vyplaceny peníze v řádech desetitisíců či statisíců a on by se rozhodl mzdu utratit například tak, že by odjel na dovolenou.

Osoba, která chybné vyplacení mzdy či platu zavinila, musí uhradit vzniklou škodu i v případě, že zaměstnanec nepřijal peníze v dobré víře, ale není schopen dlužnou částku splatit.

Neprávem vyplacené odstupné

Situace je ovšem jiná, pokud vám bylo neprávem vyplacené odstupné. Stalo se to tak například ženě, která byla pro organizační důvody ve firmě před 15 lety z práce propuštěna. Při výpovědi pro nadbytečnost pracovníkům náleží odstupné. Místo aby se začala poohlížet po pracovních nabídkách, rozhodla se podat na společnost žalobu a domáhat se o to, aby byla výpověď z pracovního poměru určena jako neplatná.

S žalobou uspěla, nicméně odmítla vrátit zaměstnavateli odstupné a ten se rozhodl podat na zaměstnankyni žalobu. I přesto, že tvrdila, že byla v dobré víře, soud rozhodl v její neprospěch. Neprávem vyplacené odstupné musí zaměstnavateli vrátit. Již od počátku totiž považovala tuto výpověď za neplatnou.

Pokud jste konali v dobré víře a je vám vyplacena vyšší výplata, nejste povinni škodu uhradit. Pokud ale obdržíte odstupné, které vám právem nenáleží, musíte ho vrátit.

Vyplacená vyšší mzda je pouze raritou

Zaměstnavatel si ale zpravidla dává dobrý pozor na to, aby vám omylem vyšší mzda vyplacená nebyla. Tyto případy jsou spíše výjimečné. Jestliže ale chcete každý měsíc právem na vašem účtu vidět o pár stovek či tisíc více, proč raději zaměstnavateli neříct o to, že si vyšší mzdu díky kvalitně provedené práci zasloužíte?

V dnešní době se navíc společnosti perou s rekordně nízkou nezaměstnaností a ve firmách chybí lidé. Jestliže chcete začít dělat něco, co vás opravdu naplňuje za plat, který si zasloužíte, proč se po nové práci nepoohlédnout právě nyní?

Zpět na seznam
Témata:
Facebook Platy