10. 01. 2019

Poslanci navrhují změnu, jaká potěší mnohé pracovníky, kterým zaměstnavatel neposkytuje zaměstnanecký benefit v podobě týdne dovolené navíc. Proč by si Češi zasloužili pět týdnů dovolené? Kdo s návrhem souhlasí? Kdo se naopak hlasitě ozývá a je proti změně této části zákoníku práce?

5 týdnů dovolené by přivítal s radostí každý zaměstnanec

Zákoník práce a dovolená

Prozatím máme v ČR dle § 213 zákoníku práce garantovanou dobu dovolené v délce 4 týdnů, 5 týdnů dovolené si nárokují státní zaměstnanci. Dovolená pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol je bezpochyb nejdelší a činí 8 týdnů v kalendářním roce.

Týden dovolené navíc, tedy v běžných případech právě pátý týden, je poskytován jako benefit, po kterém touží spousta zaměstnanců. Tolik oblíbený už ale není u zaměstnavatelů, kterým přináší mnoho problémů. A není se čemu divit. Poskytnout zaměstnanci týden volna je kromě mnohého i finančně náročné.

Dle § 213 zákoníku práce je základní výměra dovolené stanovena na 4 týdny.

5 týdnů dovolené

V čem spočívá ona náročnost poskytnutí týdne dovolené navíc? Pokud si to charakter pracovní pozice vyžaduje, musí zaměstnavatel personálně pokrýt dané místo. Typickým příkladem je pozice recepční, bez které se mnoho firem neobejde ani na týden. Bez ohledu na to, zda je nebo není potřeba najít za zaměstnance na dovolené personální náhradu, musí zaměstnavatel minimálně dalších 5 pracovních dní zaměstnanci v plné výši proplatit.

Tím pro něj trápení nekončí. Zatímco si zaměstnanec užívá dovolené a na vytváření firemního zisku ani nepomyslí, musí firma za pracovníka odvést také zdravotní a sociální pojištění. Zaměstnavatelé pracovníků s nárokem na dovolenou v délce trvání 5 týdnů musí sami zvážit, zda odpočinutější, motivovanější a spokojenější zaměstnanec bude také produktivnější v takové výši, aby se jim to vyplatilo.

Týden dovolené navíc pro mnohé zaměstnavatele, vedle placení mzdy a úhrady zdravotního a sociálního pojištění, znamená hledání personální náhrady.

Výhodnější pro obě strany

Pět týdnů dovolené si mohou zaměstnanci se zaměstnavatelem vyjednat individuálně, nebo bývá součástí kolektivní smlouvy. Informace o pracovních podmínkách sjednaných v kolektivních smlouvách pro rok 2018 dokonce říkají, že necelých 77 procent firem, které uzavřely tzv. kolektivní smlouvu, učinily dohodu týkající se navýšení nároku na dovolenou na oněch 5 týdnů.

Mnohem častěji je ale firma ochotna poskytnout příspěvek na dovolenou ve formě nepeněžního plnění. Společnost může tento zaměstnanecký benefit také používat jako motivační nástroj, je navíc oboustranně výhodný. Pokud firma obdaří svého zaměstnance příspěvkem do výše 20 tisíc korun, tato částka pak tvoří nedaňový základ a je nástrojem daňové optimalizace. Mohou ho využít navíc nejen zaměstnanci se smlouvou na plný pracovní poměr, ale také brigádníci. Ne každá společnost si ale může příspěvek na dovolenou dovolit.

Příspěvek na dovolenou může být pro zaměstnavatele výhodnější, než 5 týdnů dovolené. Ne všechny firmy si mohou tento benefit dovolit.

Nárok na dovolenou

Kdy má pracovník, dle zákoníku práce §211, nárok na dovolenou? Zaměstnanec má nárok:

    • na dovolenou za kalendářní rok nebo na její poměrnou část,

    • dovolenou za odpracované dny,

    • dodatkovou dovolenou.

Dovolená v délce celých 4 týdnů tedy nenáleží například těm, kteří neodpracovali celý rok, jsou brigádníky apod. Podmínky vyžadování volna se nijak zvlášť neliší od nároku na dovolenou zaměstnanců v roce 2018. Samozřejmostí zůstává, že se státní svátky do dovolené nezapočítávají. Proto, pokud si dobře naplánujete dovolenou, tedy během svátků, můžete se těšit z delšího odpočinku.

V jakých případech mají pracovníci nárok na dovolenou jasně definuje zákoník práce §211.
5 týdnů dovolené by přivítal s radostí každý zaměstnanec

Kdo chce 5 týdnů dovolené

Místo zákoníkem práce stanovených 4 týdnů chce skupina poslanců Komunistické strany Čech a Moravy prosadit nárok na dovolenou v délce pěti týdnů. Tento návrh sice mnozí vítají, našel si ale také řadu odpůrců. Z 5 týdnů dlouhé dovolené se radují samozřejmě zaměstnanci, kteří s pracovní dobou, jenž mnohdy přesahuje 8 hodin, potřebují více odpočinku. Nárok na tuto dovolenou by mohl zastavit stoupající tendenci výskytu syndromu vyhoření a obecně dalších nemocí.

MPSV tvrdí, že schválení zákona odstraní nerovnosti mezi pracovníky s rozdílnou délkou dovolené a značně přispěje, vzhledem k pracovní době zaměstnanců, k tzv. work-life balance. Kdo by proti něčemu takovému mohl protestovat? Vraťme se zpět především k finanční (a jiné) náročnosti pro zaměstnavatele. Kdo by na takovém zákoně mohl nejvíce tratit? Bouří se především podnikatelé v čele s Hospodářskou komorou ČR.

S návrhem na změnu délky dovolené dané zákonem přišli poslanci KSČM. Návrh si našel příznivce i odpůrce.

Co říkají podnikatelé

Komunita podnikatelů má ze zákona, který by měl nabýt účinnosti od ledna roku 2020, nejmenší radost. Tvrdí, že něco takového by na ně působilo likvidačně. Návrh, který je podporován také Ministerstvem práce a sociálních věcí, označuje Hospodářská komora za zásah do podnikatelského prostředí.

Podnikatelé tvrdí, že nemají možnost trvale udržet zvýšení nákladů (včetně mzdových nákladů). Hospodářská komora se navíc domnívá, že schválení zákona o delší dovolené povede ke zrušení jiných benefitů. S krokem poslanců KSČM a MPSV nesouhlasí také Svaz průmyslu a dopravy ČR zastupující 11 tisíc zaměstnavatelů.

Odpůrcem schválení návrhu jsou podnikatelé v čele s Hospodářskou komorou, která označuje návrh za zásah do podnikatelského prostředí.

Co říká SP ČR

Svaz průmyslu a dopravy ČR obhajuje své jednání tím, že v současnosti na trhu práce není dostatek pracovníků, dovolená navíc by jen způsobila rostoucí tlak na přesčasovou práci a také větší poptávku po zaměstnancích. SP ČR si navíc nechal vypracovat průzkum na jehož základě se domnívá, že by zákon vedl ke zvýšení nákladů, které by způsobily mnoho nesnází především malým a středním podnikatelům.

Proti týdnu dovolené navíc je také Svaz průmyslu a dopravy ČR. Kombinace návrhu a nedostatku pracovních sil může mít, dle SP ČR, nedozírné následky.

Potřebujeme více odpočinku?

Je pracovní doba Čechů opravdu tak náročná? Potřebovali bychom více odpočinku, než kolik v současnosti stanovuje zákoník práce? Dle OECD je Česká republika jednou ze zemí, kde mají pracovníci nejdelší pracovní dobu.

Jana Maláčová za ČSSD, stojící v čele MPSV, se vyjádřila jasně: „Pracujeme v průměru přibližně o 400 hodin ročně víc než Němci a o 300 víc než Francouzi. Jsme jeden z nejdéle pracujících národů v Evropě vůbec a právě navýšení na 5 týdnů dovolené pro všechny zaměstnance je jeden z dobrých způsobů, jak pracovní dobu zkrátit.”

Souhlasíte s ministryní práce a sociálních věcí? Měla by dovolená trvat celých 5 týdnů?

Zpět na seznam