Nezaměstnanost je rekordně nízká a lidí žijících na hranici chudoby ubývá. Přesto si ale týdenní dovolenou nebo nečekané výdaje přesahující 10 000 korun nemůže dovolit téměř čtvrtina české populace.
Dovolená jako nedosažitelný přepych
Český statistický úřad ve svých výzkumech uvádí, že oproti předešlým třem rokům se finanční situace českých domácností zlepšila o půl procenta. Zatímco v minulých letech bylo ohroženo chudobou plynoucí z nízkých příjmů 9,6 % lidí, v loňském roce to bylo 9,1 % populace. Tyto údaje vycházejí z věcí, které si lidé za svůj průměrný plat v ČR mohou pořídit. V současné době si 28 % domácností nemůže dovolit neočekávaný výdaj, který přesahuje 10 000 Kč a 25 % lidí za svůj průměrný plat neušetří na týdenní dovolenou. Čtvrtina populace se zdá jako vysoké číslo, ale ve srovnání se situací před pěti lety, kdy si dovolenou nemohlo dovolit přes 40 % domácností, se jedná o výrazné zlepšení.
Celá čtvrtina Čechů si ze svého platu nemůže dovolit týdenní dovolenou. Přesto jde oproti minulým rokům o výrazné zlepšení.
Ohroženi chudobou
Ohrožení příjmovou chudobou se určuje podle devíti kritérií, a pokud si domácnost nemůže dovolit čtyři z nich, je podle Českého statistického úřadu v situaci, která se nazývá materiální deprivace. Mezi sledované aspekty patří (v závorce je uvedeno procento lidí, kteří si danou položku nemohou dovolit):
- Neočekávaný výdaj (28,1 %)
- Týdenní dovolená (25 %)
- Auto (7,4 %)
- Konzumace masa obden (7,1 %)
- Včasné pravidelné platby a splátky (3,2 %)
- Dostatečné vytopení bytu (3,1 %)
- Pračka (0,2 %)
- Barevná televize (0,1 %)
- Telefon (0,1 %)
V České republice existuje téměř 4 % domácností, které spadají do takové platové třídy, která jim neumožňuje zaplatit čtyři z výše vyjmenovaných věcí. Dovolená pak patří k druhému nejčastějšímu požitku, který si lidé nemohou dovolit. Přesto se Česká republika řadí k zemím, v nichž je velmi nízké procento lidí, kteří jsou ohroženi chudobou nebo sociálním vyloučením. Jsme na tom podobně jako skandinávské země nebo země Beneluxu. Naopak nejchudší populace je v Rumunsku, Bulharsku a Srbsku. Celoevropský trend ukazuje, že každým rokem ubývá lidí, kteří jsou ohroženi příjmovou chudobou a v současné době je to každý jedenáctý člověk. Naopak hranice chudoby se zvyšuje.
Ohrožení příjmovou chudobou se určuje podle devíti kategorií. Možnost jet na dovolenou je jednou z nich.
Kdo nepojede na dovolenou
Podle šetření Českého statistického úřadu jsou ohroženy chudobou domácnosti, ve kterých jedinec podle platové tabulky nemá příjem vyšší než 11 195 Kč měsíčně. Záleží samozřejmě na počtu členů domácnosti a také na tom, kolik z nich je výdělečně činných. Například pokud oba pracující rodiče se dvěma malými dětmi nemají dohromady měsíční průměrný plat vyšší než 23 509 korun, ocitá se domácnost na hranici příjmové chudoby.
Mezi nejchudší procento populace velmi často patří samoživitelé a senioři, kteří žijí v jedné domácnosti sami. Takové domácnosti tvoří téměř třetinu lidí ohrožených příjmovou chudobou. Ta je často způsobena úvěry na bydlení, jako je překlenovací úvěr nebo hypotéka. Také má za příčinu nedostatek financí na zdravotní péči, nejčastěji předepsané i volně prodejné léky a náklady na zubaře. A pokud v domácnosti chybí finance na základní péči, těžko bude někdo uvažovat o dovolené.
Třetinu domácností, které nemohou z finančního hlediska odjet na dovolenou, tvoří samoživitelé a senioři.
Kolik stojí dovolená
Odpovědět na otázku, kolik stojí dovolená a kdy si ji můžeme dovolit, není jednoduchá. Zkusme vyjít z ekonomického modelu a jedné z nejoblíbenějších destinací, kam Češi jezdí, tedy Chorvatska. Na cestovatelských serverech se většina přispěvatelů shoduje, že nejlevnější a nejpohodlnější cesta je autem, která vychází na zhruba 6 000 korun. Nejekonomičtější způsob bydlení je apartmán s kuchyňkou, díky které se zbytečně neutrácí za drahá jídla v restauraci. Laciný apartmán se dá pořídit zhruba za 5 000 korun na týden pro celou rodinu. Něco také stojí nákup potravin, pochutin, občasná návštěva restaurace, suvenýry a další drobnosti. Týdenní dovolená pro čtyřčlennou rodinu v ekonomickém módu tak vychází zhruba na 15 000 až 20 000 Kč.
Průměrná mzda v ČR byla v roce 2017 29 346 korun s tím, že ženy mají v průměru nižší plat než muži. Řekněme tedy, že průměrná čtyřčlenná rodina v ČR má měsíčně příjem 50 000 Kč. Výdaje na bydlení, jídlo, vůz, telefony, věci běžné spotřeby a případné spoření, hypotéky či půjčky se bude orientačně pohybovat kolem 30 000 Kč. Rodina si tak může poměrně jednoduše dovolit jednou za rok odjet na ekonomickou dovolenou, aniž by to zásadním způsobem ovlivnilo její rozpočet a úspory.
Čtyřčlenná rodina, kde oba rodiče pobírají průměrný plat v ČR a mají standardní výdaje, si může každý rok dovolit odjet na týdenní dovolenou.
Jak si našetřit na dovolenou i s malým příjmem
Je jasné, že domácnost s nižším příjmem si nemůže dovolit exotickou dovolenou v luxusním hotelu. Na levnější alternativu Last Minute dovolené je však většina lidí během určité doby schopna našetřit. Klíčové je vytvářet pravidelné úspory a odkládat si peníze stranou. Než začněte spořit, udělejte si výpočet procent, která budete ze své výplaty na dovolenou odkládat. Výplata se může měsíčně měnit, proto je výpočet procent lepší variantou než stanovení konkrétní částky. Budete si totiž vždy odkládat stejnou poměrovou část vašeho příjmu. Výpočet procent nepodceňujte a velmi dobře si rozmyslete, jakou částku měsíčně odložíte. Pokud do úspor budete muset každý měsíc sahat, ztrácí veškerý systém smysl.
Dovolená podle zákona
Zákoník práce uvádí, že pokud jste v pracovním poměru minimálně rok a máte odpracováno alespoň 60 dní, máte nárok na 4 týdny dovolené. Státní zaměstnanci mají pět týdnů dovolené a pedagogové dokonce 8 týdnů. Tato doba představuje zákonné minimum a další dovolená záleží jen na vaší dohodě se zaměstnavatelem. Pracovníci, kteří vykonávají obzvlášť obtížné práce (horníci, zdravotníci, dozorci ve věznicích apod.) mají nárok na tzv. dodatkové dovolené.
Pokud jste v zaměstnání méně než jeden rok, dostanete pouze poměrnou část dovolené. Ta se vypočítává jako jedna dvanáctina dovolené za každý měsíc, ve kterém jste byli v pracovním poměru. Také pokud nemáte za jeden rok odpracováno alespoň šedesát dnů, získáte poměrnou část dovolené. Konkrétně jednu dvanáctinu dovolené za každých 21 dnů, kdy jste pracovali. Do doby výpočtu doby výkonu práce se také započítává například mateřská, rodičovská, nemocenská, svátky a náhradní volna apod.
Podívejte se také na na volné pracovní nabídky.
