Důchodový věk | Výpočet + kalkulačka | VímVíc.cz

Níže se nachází kalkulačka výpočtu odchodu do důchodu. Po vyplnění základních informací (roku narození, počtu dětí, pohlaví) kalkulačka vypočítá předpokládaný datum odchodu do starobního důchodu. Důchodovým věkem se rozumí datum, kdy vzniká nárok na odchod do starobního důchodu. Co musí člověk splnit, aby dosáhl starobního důchodu? Jakým způsobem se stanovuje starobní důchod v České republice? Jaké další důchody mohou získat občané České republiky?

Důchodová kalkulačka

Výpočet odchodu do důchodu a výše starobního důchodu spadá pod kompetence České správy sociálního zabezpečení. Důchodová kalkulačka spočítá orientační datum odchodu do důchodu, přesný výpočet důchodu (datum nástupu i výši) provádí ČSSZ až po podání žádosti se všemi náležitostmi.

Problematika starobního důchodu, jeho výše a určení dne nástupu je upravována zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Důchodová kalkulačka vychází ze základních údajů, které v obecném případě výši důchodu ovlivňují, ale neumožňuje plně zohlednit všechny rozhodné skutečnosti. Důchodová kalkulačka proto může sloužit pouze k orientační představě o výši důchodu.

Minimální výše starobního důchodu

Dle zákona o důchodovém pojištění je minimální výše procentní výměry důchodu 770 Kč. K procentní výměře ještě náleží základní výměra, která je pro všechny příjemce starobního důchodu stejná, v letošním roce se jedná o částku 3 550 Kč. Celková výše minimálního starobního důchodu v České republice je 4 310 Kč.

  • Minimální výše procentní výměry důchodu je 770 Kč,
  • základní výměra v roce 2021 je 3 550 Kč,
  • minimální výše důchodu v ČR je 4 310 Kč.

Osobní vyměřovací základ

Osobní vyměřovací základ (OVZ) je průměrný měsíční příjem, kterého bylo dosaženo v rozhodném období. Stanovuje se tak, že se koeficient 30,4167 vynásobí zlomkem, v jehož čitateli je roční úhrn vyměřovacích základů dosažených v rozhodném období a ve jmenovateli je součet všech kalendářních dnů rozhodného období. V případě, že se v rozhodném období nachází vyloučené doby, snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících do rozhodného období.

Procentní výměra důchodu

Procentní výměra důchodu se stanoví z výpočtového základu procentní sazbou odpovídající délce doby pojištění (tj. 1,5 % x počet let celkové doby pojištění). Procentní výměra může být snížena za dobu předčasnosti nebo zvýšena za dobu přesluhování.

Starobní důchod

Od roku 2017 je stanoven maximální věk k odchodu do starobního důchodu. V současnosti je maximální věk k odchodu do důchodu nastaven na 65 let. Pojištěnci, kteří se narodili mezi lety 1936 až 1971 zahajují čerpání důchodu podle tabulek. U lidí narozených po roce 1971 je u všech stanoven datum odchodu do starobního důchodu na 65 let.

Aby vznikl nárok na starobní důchod, musí být člověk plátce důchodového pojištění minimálně 35 let. Výše starobního důchodu se odvíjí od roku narození, pohlaví a počtu dětí.

Minimální doba pojištění pro starobní důchod

Pro nárok na starobní důchod musí být splněny dvě základní podmínky: získání potřebné doby pojištění a dosažení důchodového věku. Základní délku potřebné doby pojištění upravuje zákon o důchodovém pojištění. Do celkové doby pojištění se přitom započítávají jak samotné doby povinného pojištění, tak i náhradní doby pojištění. Minimální potřebná doba pojištění je odvozena od roku, kdy žadatel dosáhnul tzv. důchodového věku.

  • Důchodový věk dosažen do roku 2010: potřebná doba pojištění 25 let,
  • v roce 2010: 26 let pojištění,
  • v roce 2011: 27 let pojištění,
  • v roce 2012: 28 let,
  • v roce 2013: 29 let,
  • v roce 2014: 30 let,
  • v roce 2015. 31 let,
  • v roce 2016: 32 let,
  • v roce 2017: 33 let,
  • v roce 2018: 34 let,
  • po roce 2018: 35 let.

Liší se důchodový věk mužů a žen?

Dříve byl důchodový věk u žen nižší a snižoval jim ho také počet dětí. Od tohoto principu se upouští. Od roku narození 1957 už mají stejný důchodový věk muži a bezdětné ženy, od roku 1962 muži, bezdětné ženy a ženy s jedním dítětem. Poslední ročník, ve kterém je ve věku odchodu do penze nějaký rozdíl, je rok 1971, kdy ženy s pěti a více dětmi budou moct proti ostatním jít do důchodu o čtyři měsíce dřív. Od ročníku 1972 mají všichni důchodový věk stejný, tedy 65 roků.

Narození do roku 1936

Pojištěnci, kteří se narodili do roku 1936, mají odchod do důchodu pevně stanovený. Muži narození do roku 1936 odchází do důchodu ve svých 60 letech, u žen záleží na počtu dětí:

  • 57 let: žádné vychované dítě,
  • 56 let: 1 vychované dítě,
  • 55 let: 2 vychované děti,
  • 54 let: 3 nebo 4 vychované děti,
  • 53 let: 5 a více vychovaných dětí.

Narození v letech 1936 až 1971

V případě pojištěnců narozených v letech 1936 až 1971 je výpočet komplikovanější. Muži i ženy mají odlišný datum nástupu do důchodu. Při výpočtu odchodu do důchodu se v tomto případě započítávají roky i měsíce. Detailní tabulka je k nalezení na stránkách České správy sociálního zabezpečení.

Narození po roce 1971

Všichni pojištěnci narození po roce 1971 mají stejný věk pro odchod do důchodu. Nezáleží na tom, zda se jedná o ženu či muže nebo na tom, kolik měl pojištěnec dětí. Všichni pojištěnci narození po roce 1971 odcházejí do důchodu ve svých 65 letech.

Kde zažádat o důchod?

Žádost o důchod se odevzdává na správě sociálního zabezpečení podle místa trvalého bydliště, v Praze je možné využít kteroukoliv pobočku. Žádost o důchod musí být vyřízena do 90 dnů od podání žádosti.

Starobní důchod a OSVČ

Výpočet důchodu je stejný pro zaměstnance i OSVČ. Rozhodná průměrná mzda u OSVČ se však vypočítá z jednotlivých ročních vyměřovacích základů, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění. Průměrný měsíční vyměřovací základ u OSVČ je ale mnohem nižší než u zaměstnanců. OSVČ tedy mají zpravidla nižší starobní důchody než zaměstnanci, protože platí méně na sociálním pojištění. Důchodové připojištění a vlastní důchodové spoření je pro OSVČ nutností, v opačném případě jim citelně klesá životní úroveň při odchodu do důchodu.

Předčasný starobní důchod

Člověk má právo požádat o předčasný starobní důchod. Výše procentní výměry předčasného starobního důchodu činí za každý celý rok pojištění 1,5 % výpočtového základu měsíčně. Tato výše se ale snižuje za každých, i započatých, 90 kalendářních dnů z doby ode dne přiznání předčasného důchodu až do dosažení důchodového věku.

  • 0,9 % výpočtového základu za období prvních 360 kalendářních dnů,
  • 1,2 % výpočtového základu za období od 361. kalendářního dne do 720. kalendářního dne,
  • 1,5 % výpočtového základu za období od 721. kalendářního dne.

Předčasný starobní důchod umožňuje pojištěnci odejít do starobního důchodu před dosažením důchodového věku. O předčasný starobní důchod je možné požádat maximálně 3 roky před dosažením důchodového věku.

Druhy důchodů v České republice

Mimo starobní důchod a předčasný starobní důchod jsou v České republice ještě další 3 důchody: